Evropská unie se navenek prezentuje jako pevný podporovatel Ukrajiny a obránce lidských práv. Realita na energetickém trhu však tuto image dál podkopává. Navzdory veřejným závazkům totiž EU stále ve velkém dováží ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) – a tím nepřímo financuje válku Vladimira Putina proti Ukrajině.
Podle analýzy nevládní organizace Urgewald, která vychází z dat společnosti Kpler, vydělalo Rusko jen v loňském roce vývozem LNG z arktického komplexu Jamal do Evropské unie přibližně 7,2 miliardy eur (asi 175 miliard korun). Do evropských terminálů dorazilo 15 milionů tun z celkových 19,7 milionu tun vyvezeného plynu. V roce 2025 tak ruský LNG tvořil 14,3 % veškerého dovozu LNG do EU, zhruba každá sedmá loď.
Tato čísla ostře kontrastují se sliby Bruselu, že dovoz ruského plynu omezí a do roku 2027 zcela zakáže. Podle Urgewaldu současná trajektorie jasně ukazuje, že Evropská unie bude do Moskvy posílat další miliardy minimálně ještě jeden rok.
„Zatímco Brusel slaví nejnovější dohodu o postupném vyřazení ruského plynu, naše přístavy nadále slouží jako logistické plíce pro největší ruský LNG terminál Jamal. V současné geopolitické situaci si nemůžeme dovolit další rok spoluviny,“ upozorňuje Sebastian Rötters, který má v Urgewaldu na starosti monitoring sankcí.
Evropské přístavy, zejména belgický Zeebrugge, hrají v tomto řetězci klíčovou roli. Tím, že umožňují vykládku ruského LNG, dávají arktickým tankerům možnost rychlého návratu zpět na Sibiř. Pokud by lodě musely plout přímo do Asie, čekaly by je výrazně delší a nákladnější trasy.
„Nejsme jen zákazníci. Jsme nezbytnou infrastrukturou, která udržuje tento vlajkový projekt naživu. Každý náklad, který se vykládá na terminálu EU, je přímým vkladem do válečné pokladny, která pohání masakr na Ukrajině,“ dodává Rötters. Podobně situaci popisuje i britský deník The Guardian, který upozorňuje, že bez evropských přístavů by byl ruský LNG export logisticky výrazně omezen.
V prosinci se Rada EU a Evropský parlament sice dohodly na právně závazném zákazu dovozu ruského potrubního plynu i LNG do podzimu 2027, avšak dohoda obsahuje i tzv. bezpečnostní pojistku. V případě ohrožení dodávek může Evropská komise členským státům výjimku povolit. Kritici varují, že právě tato klauzule může zákaz fakticky oslabit.
Proti přijetí nařízení se otevřeně stavěly Maďarsko a Slovensko, které nadále odebírají ruský plyn i ropu. Přesto byly při jednání ministrů energetiky přehlasovány.
Zatímco se tedy v Bruselu mluví o hodnotách, solidaritě a strategické nezávislosti, realita energetického obchodu říká něco jiného. Evropská unie zůstává klíčovým odbytištěm ruského LNG, a tím i spolutvůrcem finančního zázemí války, kterou oficiálně odsuzuje.
#RuskýPlyn #LNG #Evropa #Ukrajina #Energetika #Sankce #LidskáPráva #Putin #EU #Pokrytectví