Občanská demokratická strana (ODS), kdysi symbol pravicové politiky a ekonomické transformace 90. let, dnes opět sklízí plody své dlouhodobé personální slepoty a morální otupělosti. Místo reforem přichází další skandály, místo lídrů vystupují lidé, jejichž jména jsou synonymem pro neprůhlednost, osobní prospěch a kontakty na pomezí legality. Aktuální vývoj v Brně tuto skutečnost bolestně podtrhuje.
Don Pablo a brněnské zákulisí
Pavel Blažek, známý brněnský politik a někdejší ministr spravedlnosti, je postavou, která v ODS přežila téměř vše – politické propady, skandály i vlastní selhání. Jeho přezdívka „Don Pablo“ už dávno není jen žertem, ale spíše symbolem neprůhledných vztahů s brněnským podsvětím, stavební lobby a řadou kontroverzních osob. Blažek je přitom stále tváří ODS a jedním z jejích nejviditelnějších zástupců – což vypovídá mnohé o standardech uvnitř této strany.
Ať už šlo o jeho účast na oslavách s lidmi vyšetřovanými za korupci, nebo o jeho zásahy do justice, vždy platilo jedno: Blažek přežije. Důvod? Síť kontaktů, politická zručnost a naprostý nedostatek sebereflexe.
Fiala – kampeličkář v čele státu
Premiér Petr Fiala se dlouhodobě stylizuje do role rozvážného akademika a zastánce „slušné politiky“. Realita? Nevyjasněná kauza kolem kampeličky Moravského Peněžního Ústavu, kde měl Fiala historické vazby, stále visí ve vzduchu. Odpovědi nepřišly, transparentnost se nekonala. Předseda vlády, který je ve vleku vlastního vnitrostranického bahna, dnes mlčí k Blažkovým excesům – stejně jako ke kontroverzím dalších členů strany.
Novotný jako mluvčí pravdy?
Když někdo jako Pavel Novotný, kontroverzní starosta Řeporyjí, známý pro svůj vulgární projev, začne otevřeně hovořit o ODS jako o „zločinecké organizaci“, nezní to už jako výstřel do tmy. Zní to jako zoufalý pokus upozornit na realitu, kterou se vedení strany snaží zamést pod koberec. ODS totiž již dávno přestala být ideovým projektem. Dnes je to politické přežívání, složené z klientelismu, osobních vazeb a boje o vliv v regionech.
Co zbylo z pravice?
Z původního étosu pravicové, konzervativní a prozápadní strany zbyl jen prázdný obal. Programové ideje byly nahrazeny PR strategií, zatímco morální profil zůstal v Brně. Tam, kde se politika stává jen hrou pro vyvolené a právní stát nástrojem pro osobní ochranu.