Mnozí politici už před nástupem Decroix (ODS) hlasitě kritizovali, že členka ODS nikdy objektivně nenechá vyšetřich megaprůšvih svého stranického kolegy Blažka.
V pozadí bitcoinové kauzy, která se týká daru kryptoměny od odsouzeného provozovatele z darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského, se odehrává další znepokojivý příběh. Tentokrát však nejde jen o původ pochybných digitálních peněz, ale o to, kdo má právo zveřejňovat pravdu a kdo rozhoduje o tom, co zůstane skryto.
Bývalý ústavní soudce David Uhlíř skončil ve funkci koordinátora objasňování okolností tohoto daru ve chvíli, kdy chtěl ve své závěrečné zprávě napsat, že darovací smlouva mezi Jiřikovským a státem je od počátku neplatná. Podle něj pocházely bitcoiny přímo z trestné činnosti a Ministerstvo spravedlnosti je nikdy nemělo přijmout. Jeho právní analýza, která měla být zveřejněna letos v srpnu, však světlo světa nespatřila. Uhlíř skončil, oficiálně „dohodou“. Neoficiálně? Kvůli snaze zveřejnit nepříjemnou pravdu.
Celý příběh se ale nezačal psát až v rukou ministryně Decroix, která překotně a chaoticky mění své rozhodnutí a uprostřed práce ukončuje jí vyvolanou spolupráci.
Jeho kořeny sahají hlouběji, konkrétně do doby, kdy ministerstvo spravedlnosti vedl Pavel Blažek (ODS), známý v brněnském politickém i kriminálním zákulisí pod přezdívkou Don Pablo. Blažek se v minulosti objevoval v blízkosti řady podezřelých majetkových a politických kauz, které se dotýkaly ODS, a právě za jeho vedení došlo k převzetí daru od Jiřikovského. Ministerstvo navíc část bitcoinů stihlo rozprodat ještě za jeho působení, což celou kauzu činí ještě výbušnější. Dnes se tak ukazuje, že kroky učiněné za Blažka mohou mít právní i etické důsledky, které současné vedení není schopné nebo ochotné plně objasnit.
Ministryně Eva Decroix (ODS) tvrdí, že nic nebylo utajeno a že jeho zjištění jsou údajně obsažena v „právních stanoviscích“. Zároveň ale dodává, že další koordinace není potřeba, protože „dokud nebude znám původ prostředků, není co dalšího šetřit“. To však působí přinejmenším absurdně, vždyť to právě Uhlíř měl původ prostředků zpochybnit ve své analýze, a právě kvůli tomu byl zřejmě rychle odstraněn.
Uhlíř tak měl mít podle slov ministryně „plnou důvěru ke zveřejnění všech svých názorů“, ale realita je v ODS zjevně stejná jako předvolební sliby. Oficiální zprávu napsat nemohl. Rezignace v tichosti. Žádná tisková konference, žádná veřejná debata. Pouze příslib externího auditu, jehož závěry budou k dispozici. Kdy a komu, to zatím nikdo neví.
Podle Decroix je Uhlíř aktuálně na dovolené a pak bude psát stručnou zprávu o jeho práci za více než sto tisíc?
U tak závažné kauzy to dost silně zasmrádá stranickým zájem, než transparentním přístupem. Jedná se o trapné zdržování už jen proto, že ze dne na den se vše mění, koordinátor náhle končí a teprve až po dovolené bude sepisovat zprávu pro Decroix, která vše aktuálně drží pod pokličkou a Uhlířovo mlčenlivostí.
Otázky, které visí ve vzduchu:
- Proč daňová poplatníci musí čekat na informace, které budou až po dovolené koordinátora?
-
Proč musel David Uhlíř skončit právě ve chvíli, kdy chtěl zveřejnit právně závažné závěry?
-
Proč Ministerstvo tvrdí, že je vše v pořádku, a přitom urychleně a předčasně uzavírá spolupráci s klíčovou osobou šetření?
-
Kdo rozhodl, že zpráva nebude oficiálně publikována?
-
A kdo bude nést odpovědnost, pokud se skutečně prokáže, že stát přijímal a prodával majetek pocházející z trestné činnosti?
- Není vše zamlčováno právě z důvodu blížících se voleb, kdy se jedná kauzu ODS, kterou objasňuje opět členka ODS?
V situaci, kdy se důvěra veřejnosti v justici a spravedlnost otřásá, je skandální. Je znovu zamlčována pravda a marginalizován člověk, který chtěl jednat odpovědně. Ministryně Decroix se sice tváří transparentně, ale praktické kroky jejího resortu svědčí o pravém opaku, který více připomíná zamlčování, zdržování a taktizování v době pře volbami.
Kauza bitcoinového daru se tak stává nejen právní otázkou, kterou už musel kvalifikovat bývalý a zkušený soudce, ale také špinavou politickou hrou ODS o proti skutečné transparentnosti. Zatím vše nasvědčuje tomu, že spravedlnost opět ustupuje stranickým zájmům.
