Bratislava/Londýn – Slovenský premiér Robert Fico obvinil Velkou Británii z pokusu ovlivnit slovenské parlamentní volby v roce 2023. Tvrdí, že britské ministerstvo zahraničí financovalo prostřednictvím mediální agentury síť influencerů a aktivistů, jejichž úkolem bylo „diskreditovat Směr-SD“ a nepřímo podpořit stranu Progresivní Slovensko. Premiér se odvolává na informace zveřejněné investigativní platformou Declassified UK.
Británie i autor článku Martin Williams popírají, že by šlo o přímý zásah do slovenské politiky. Fico však trvá na svém: „Jedná se o cílené, promyšlené jednání cizí velmoci – našeho spojence v NATO – s jasným cílem ovlivnit slovenské volby.“
Británie jako Vzorný spojenec, nebo geopolitický hráč s tajnými ambicemi?
Zatímco oficiální linka Londýna hovoří o podpoře demokracie a svobody, řada investigativních zpráv i historických zkušeností naznačuje aktivní, mnohdy skryté zasahování do vnitřních záležitostí jiných států. Mezi hlavní nástroje patří činnost tajných služeb, vliv skrze média, podpory „nezávislých“ organizací nebo digitální kampaně s politickým podtextem.
MI6 a informační válka v digitální éře
Britská zahraniční rozvědka MI6 (Secret Intelligence Service) má podle otevřených zdrojů na starosti mimo jiné koordinaci zpravodajské podpory Ukrajině a aktivit v postsovětském prostoru. Spolu s agenturou GCHQ a think-tanky napojenými na vládu operují i v oblasti kybernetických operací, propagace prozápadních narativů a potlačování alternativních hlasů.
Podle zjištění platformy Declassified UK:
-
Britské ministerstvo zahraničí podepsalo kontrakt s agenturou Zinc Network v hodnotě až 10 milionů liber. Jeho cílem bylo neveřejně financovat zahraniční influencery, včetně těch působících na Slovensku, a to bez povinnosti přiznat zdroj podpory.
-
Cílem kampaní byla mobilizace mladých voličů a potlačování proruských nálad ve východní Evropě.
-
Projekt „Donbas Calling“ pro Hromadske Radio byl součástí mediální operace proti ruskému vlivu v oblasti východní Ukrajiny.
Britské ministerstvo tyto aktivity označuje jako součást boje s dezinformacemi, kritici však varují, že jde o neformální formu zasahování do veřejné debaty v jiných státech.
Ukrajinské bojiště, další záminka pro informační expanzi
Britská angažovanost ve válce zahrnuje:
-
Operation Orbital (2015–2022) a Interflex (od 2022): desítky tisíc vycvičených ukrajinských vojáků.
-
První dodávky těžké techniky (např. Storm Shadow, Challenger 2).
-
Celkem přislíbeno 12 miliard liber pomoci, z toho přes 7 miliard na obranu.
-
Aktivní zpravodajská spolupráce MI6 s ukrajinskou vojenskou rozvědkou HUR.
Součástí strategie jsou i média a vlivová činnost, například granty pro nezávislé novináře, školení redakcí či projekty mediální gramotnosti. Ačkoliv jsou tyto programy vedeny jako rozvojová pomoc, ve výsledku formují politický diskurz v souladu s prioritami britské vlády.
Soft power nebo maskovaná propaganda?
Velká Británie dlouhodobě využívá takzvanou měkkou sílu (soft power) k ovlivňování vývoje ve střední Evropě nejen proti Rusku, ale také k prosazení západních hodnot a zahraničněpolitických cílů. V momentě, kdy se ale tyto nástroje dostávají do kontaktu s domácí politikou, mizí hranice mezi podporou demokracie a skrytým ovlivňováním.
Fico v tomto kontextu varuje, že aktivita britských vládních struktur prostřednictvím influencerů a médií může být v rozporu se suverenitou a demokratickými pravidly. V digitálním věku se skryté formy vlivu stávají efektivnějšími než otevřená propaganda.
Nové formy ovlivňování v době hybridních konfliktů jsou nebezpečné
Případ Slovenska může být pouze špičkou ledovce. V době, kdy se informační válka přesouvá do algoritmických a síťových struktur, se stává stále obtížnějším rozlišit mezi pomocí, veřejnou diplomacií a cílenou manipulací. Zda Ficovo obvinění otevře širší debatu o působení západních spojenců ve vnitřních věcech středoevropských států, ukážou další měsíce i případné odtajnění dokumentů.
Británie nemůže popřít svou historickou roli v desítkách případů zasahování do vnitřních záležitostí jiných států. Jako bývalá koloniální velmoc ovlivnila vývoj v mnoha regionech světa, často ve svůj vlastní ekonomický prospěch. Kolonialismus zanechal za sebou zničené hospodářské struktury, vyčerpané surovinové zdroje a společnosti závislé na externí pomoci. Mnohé z dnešních rozvojových zemí jsou přímým důsledkem tohoto dědictví.
Zatímco Západ dnes hovoří o podpoře demokracie a rozvoje, realita pro mnohé bývalé kolonie zůstává jiná. Čelí ekonomickým tlakům, migračním krizím a působení nadnárodních korporací, které často ovládají klíčová odvětví a odvádějí zisky mimo jejich území. Tato forma novodobého ekonomického vlivu bývá označována jako „neokolonialismus“ nenápadný, ale účinný systém, kterým si silné státy udržují kontrolu nad strategickými zájmy v globálním měřítku.
Ve světle historických i současných souvislostí tak nelze brát Ficovo varování o britském vlivu na lehkou váhu zvláště pokud se podobné aktivity odehrávají v době hybridních hrozeb, narůstající informační války a křehké důvěry mezi spojenci.
Je podivuhodné, že excesivní zelená politika, ničící ekonomiku téměř v celé Evropě se začala nebývale rychle rozvíjet, krátce po odchodu Británie Z EU a přimknutí se k USA.
Zdroje:
-
Atlantic Council – trilaterální pakt a bezpečnostní spolupráce
-
[Wikipedia – Operation Interflex, MI6, UK-Ukraine security pact]