Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) opět dokazuje, že když jde o zájmy tradičního automobilového průmyslu, je ochoten uhýbat i před dlouhodobými klimatickými závazky a vizí moderní evropské mobility. Po jednání se zástupci Hospodářské komory ČR oznámil, že Česko bude na evropské úrovni usilovat o prodloužení období pro vykazování emisních cílů z tří na pět let – tedy fakticky o rozvolnění pravidel a oddálení ekologické transformace automobilového sektoru.
Na první pohled se může zdát, že jde o pragmatické řešení v době geopolitické a ekonomické nestability. Ve skutečnosti je to ale klasická „kamufláž“ – navenek se mluví o podpoře výrobců, ve skutečnosti se ustupuje z nutných klimatických cílů a odkládá se nevyhnutelné.
Kupka navíc opětovně odmítá zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035, který je součástí širší evropské snahy o dekarbonizaci. Jeho argument o „technologické neutralitě“ zní líbivě, ale v praxi nahrává především těm, kdo modernizaci automobilového sektoru léta ignorovali nebo záměrně brzdili. Je příznačné, že ministr současně kritizuje „přílišnou regulaci“ a „byrokracii“ EU, zatímco ignoruje realitu – tedy že bez jasných pravidel a termínů se průmysl k inovacím nepohne.
Tím, že Česko zpochybňuje plánovaný zákaz spalovacích motorů a chce měnit způsob vykazování emisí, se staví nejen proti klimatickým ambicím EU, ale i proti trendům, které jsou v globálním autoprůmyslu zjevné: přechod k elektromobilitě, snižování emisí a udržitelná mobilita. Tvářit se, že zákaz v roce 2035 „nepotřebujeme“, je alibismus – zejména když hlavní výrobci už směřují ke konci spalovacích motorů sami, bez ohledu na politické rozhodnutí.
Znepokojující je i Kupkova reakce na hrozbu celní války mezi USA a EU. Místo snahy o diplomatické řešení navrhuje využít situace k dalšímu „tlaku na deregulaci“. Jeho výrok, že celní válku lze „využít pozitivně“ k omezení evropských překážek, působí až cynicky – zvláště když realita obchodních válek bývá devastující pro všechny strany.
Ano, posilování dobíjecí infrastruktury je krok správným směrem. Ale nestačí jen budovat nabíječky, pokud současně sabotujeme politiku, která má přivést na silnice auta, která je využijí.
Ministr Kupka se rád stylizuje do role ochránce „zdravého rozumu“ proti přeregulované EU. Ve skutečnosti ale jeho návrhy slouží spíše konzervativním průmyslovým zájmům než dlouhodobé udržitelnosti. A česká vláda by si měla ujasnit, zda chce být součástí moderní, ekologicky odpovědné Evropy, nebo spíše posledním útočištěm pro spalovací motory a výmluvy.
