Představte si obratlovce, který se narodí v době renesance a dodnes tiše brázdí oceány. Žralok grónský (Somniosus microcephalus) není mýtus ani legenda, ale skutečný žijící fenomén – nejdéle žijící obratlovec planety. Podle vědeckých odhadů se může dožívat 400 až 500 let, možná i více. A právě proto dnes poutá pozornost biologů, genetiků i lékařů z celého světa.
Život v pomalém tempu
Žralok grónský je pravým opakem filmového predátora. Pohybuje se rychlostí pouhé 2–3 km/h, což z něj dělá jednoho z nejpomalejších žraloků vůbec. Přesto dokáže ulovit tuleně – patrně díky momentu překvapení. Většinou se ale živí mršinami, kytovci nebo hlavonožci. Pohlavní dospělosti dosahuje až kolem 150. roku života, což je samo o sobě biologický unikát.
Jeho domovem jsou ledové vody Severního ledového oceánu, především v okolí Grónska a Islandu. Chlad mu nevadí – jeho tkáně obsahují látky fungující jako přirozená „nemrznoucí směs“. Dorůstá délky až 6 metrů a váhy kolem jedné tuny.
Tělo, které nestárne
Největší záhadou není jen délka života, ale také jeho kvalita. Žralok grónský prakticky netrpí nádorovými ani neurodegenerativními onemocněními a zůstává funkční i ve velmi vysokém věku. Právě to z něj dělá mimořádně cenný objekt výzkumu. Vědci se domnívají, že klíčem mohou být mechanismy opravy DNA a specifické genetické mutace, které se během staletí nahromadily.
Biolog Steve Hoffman to shrnuje výstižně:
„Teprve díky sestavení genomu můžeme skutečně pochopit, které mutace mohly vést k dlouhověkosti.“
Zrak, který odolává času
Zvláštní pozornost vědci věnují očím tohoto žraloka. Často jsou napadány parazitickými korýši (klanonožci), kteří požírají rohovku. Dlouho se předpokládalo, že žralok musí být téměř slepý. Výzkum publikovaný v Nature Communications však ukázal opak – jeho zrak zůstává funkční i po stovkách let.
Mořská bioložka Lily Foggová zkoumá, jak je to možné. Jedna z teorií dokonce naznačuje, že parazité mohou rohovku paradoxně „čistit“. Klíčovou roli by mohly hrát také geny ERCC1 a ERCC4, které se podílejí na opravě DNA. Pokud se jejich funkce podaří pochopit, mohlo by to v budoucnu pomoci i lidem – například při zpomalování stárnutí zraku.
Jed, který se jí
Kuriozitou je maso žraloka grónského. Obsahuje toxické látky, které u lidí vyvolávají otravu doprovázenou stavy podobnými těžké opilosti. Aby bylo jedlé, musí projít několikaměsíční úpravou. Na Islandu je z něj tradiční pokrm kæstur hákarl. Chuť? Podle Anthonyho Bourdaina „nejhorší věc, jakou kdy jedl“. Gordon Ramsay ho raději vyplivl do kbelíku.
Naděje pro medicínu
Dříve byl žralok grónský loven kvůli oleji z jater a dnes patří mezi ohrožené druhy. Jeho ochrana je proto klíčová – nejen kvůli biodiverzitě, ale i kvůli poznání. Studium jeho genomu, buněčné odolnosti a schopnosti vyhýbat se nemocem by mohlo přinést zásadní průlom v medicíně a výzkumu dlouhověkosti.
Možná se odpověď na otázku, jak žít déle a zdravěji, skrývá hluboko pod arktickým ledem – v pomalém, tichém stínu žraloka grónského.
#hashtags:
#žralokgrónský #dlouhověkost #věda #mořskábiologie #genetika #tajemstvíživota #zdravéstárnutí #oceány #příroda #medicína