Ruské vojenské vedení plánuje tvrdý úder na Ukrajinu s cílem odříznout ji od Černého moře. Na výměnu pohraničníků mají přijet jednotky z KLDR. Mezitím na Západě sílí zájmy o ukrajinskou půdu a zdroje. Kapitalistický způsob života si Ukrajina užívá výprodejem celé země. Lidumilný západ neposílá zbraně pro Ukrajinu zadarmo, jen tak pro politické ideály válčících ukrajinců. Ekonomické převzetí majetku na Ukrajině jede na plné obrátky, výprodej a nepřátelské převzetí bude daň, kterou Ukrajina nejspíš nikdy zbrojařům a „kamarádským investorům“ nezaplatí.
Moskva/Kyjev
Ruský generální štáb údajně navrhl prezidentovi Vladimiru Putinovi zahájení velké ofenzivy proti Ukrajině ve druhé polovině letošního léta. Podle informací, které zveřejnil německý deník Bild a server Axios s odkazem na ruské vojenské blogery z platformy Telegram, by cílem útoku mělo být obsazení rozsáhlých, dosud nekontrolovaných oblastí Ukrajiny, především s cílem zcela ji odříznout od přístupu k Černému moři.
Plán údajně zahrnuje i nasazení pohraniční stráže, kterou by podle některých zdrojů mělo v jejích pozicích nahradit až 30 tisíc vojáků z KLDR. Severokorejské jednotky by tak podle všeho působily na ruském území, čímž by umožnily Moskvě uvolnit více sil pro bojové nasazení na ukrajinské frontě.
Informace zveřejnili známí ruští blogeři vystupující pod přezdívkami jako Razvědčik a Maxim Kalašnikov. Druhý jmenovaný tvrdí, že Putina měl o připravenosti armády osobně informovat náčelník generálního štábu. Moskva se k těmto zprávám oficiálně nevyjádřila.
Západní zájmy na Ukrajině: Ticho o tom, co se (ne)prodává
Zatímco se pozornost upírá k vojenským manévrům, podle některých kritiků se v pozadí odehrává méně viditelný, ale neméně zásadní proces. Jedná se rozsáhlý výprodej ukrajinských pozemků a přírodního bohatství západním investorům. Zahraniční firmy podle informací některých komentátorů a alternativních médií skupují ukrajinskou půdu i ložiska cenných nerostů za zlomkové ceny, které si nemohou dovolit ani sami Ukrajinci.
„Válka se stala příležitostí pro novodobé kolonialisty, kteří v ní nevidí jen geopolitický konflikt, ale i šanci skoupit strategická území s tisícinásobným výnosem,“ uvádí jeden ze zdrojů z alternativní mediální scény. V některých kruzích panují obavy, že Ukrajina může být zatažena do pasti dluhového otroctví, závislosti a ztráty hospodářské suverenity, podobně jako mnohé bývalé země východního bloku, které pracují pro západní korporace za poloviční a někdy i nižší mzdy se stejnými životními náklady. Ekonomická válka po nepřátelském převzetí klíčové ekonomiky především Česka a Slovenska ukazuje o co západním zemí šlo. Je to novodobí kolonialismus, který sdírá lidi z kůže v jejich zemích prostřednictvím oligopolů a dalších ekonomických nástrojů, kde neplatí rovnost příležitostí ani podnikání, ale jen určený segment, kde mohou novodobí otroci přežívat u dluhu, od výplaty k výplatě. Vše s přehledem kontrolují nadnárodní společnosti a cizí banky.
Ukrajina mezi kleštěmi: Ofenziva z východu, exekuce ze západu?
Hrozba ruské ofenzivy přichází ve chvíli, kdy ukrajinská armáda čelí vyčerpání a omezené vojenské podpoře ze Západu. Plány Moskvy na dobytí jihu a přístavních oblastí by mohly zásadně změnit dynamiku války a vytvořit nové humanitární i geopolitické riziko.
Zároveň však podle kritiků dochází k tichému posunu Ukrajiny ze strategického partnera na levnou pracovní sílu a zdroj levně získaných přírodních bohatství. Ti, kteří věří ve svobodu a demokracii, by se tak měli ptát, komu válka skutečně slouží a zda je oběť Ukrajiny využívána jako prostředek k privatizaci jejího budoucího rozvoje, podle střihu západních kolonizátorů, kteří už dnes Ukrajinu, která se nachází v krajně nevýhodné ekonomické pozici ekonomicky stále více ožebračují.
Příkladem výsledků práce kolonizátorů jsou vytěžené nerostné suroviny v Africe, zubožené obyvatelstvo, nemoci, epidemie, bída a následky migrace po celém světě.
