Vláda Petra Fialy čelí dalšímu vážnému otřesu. Po aféře exministra Pavla Blažka přichází nový terč veřejné i opoziční kritiky – ministr financí Zbyněk Stanjura. V takzvané bitcoinové kauze, která hýbe nejen politickými kuloáry, ale i veřejným míněním, se podle kritiků znovu potvrzuje to, co občané o fungování státní správy tušili už dlouho: v zemi vládne informační chaos, netransparentnost a účelové zatajování skutečností.
Stanjura tvrdí, že o celé kauze se dozvěděl pozdě. Jeho verzi nyní zaštítil i úřad, když oznámil, že důležité informace zůstaly u ministerských úředníků „zadrhnuté“ celých 40 dní. Co se ale v normálně fungující státní správě jeví jako neakceptovatelné selhání, to se u nás odbývá pokrčením ramen. Ministr se spokojí s výmluvou na zpoždění a úředník? Ten se spíš dívá na výplatní pásku než na veřejný zájem.
Přitom právě úřednická pružnost a ochota přizpůsobit se aktuální politické moci už dávno nese znaky systémového problému. S každou novou vládou se mění kabáty a loajalita se stáčí za správnou barvu, odměny v řádech statisíců korun tečou úředníkům s pružnou páteří dál. Není divu, že kritici mluví o „úřednickém klientelismu“ a „přesně řízeném mlžení“.
Do ticha bije i nepřítomnost těch, kteří se jinak rádi pasují do rolí bojovníků proti dezinformacím. Kde je dnes bojovník proti dezinformacím Foltýn, hlavní tváře státní kampaně za pravdu? Zatímco opozice burácí, média spekulují a veřejnost tápe, jejich hlas jako by zmizel v šumu úředních tiskovin.
V úterý čeká vládu Petra Fialy další test: hlasování o nedůvěře, které vyvolalo hnutí ANO, podporované SPD i Piráty. Nejde jen o opozici, ale i koaliční partnery, jako jsou Starostové, kteří mají výhrady ke způsobu, jakým Stanjura situaci zamázl. Bitcoinová kauza se tak stává symbolem nejen úředního selhání, ale i ztráty důvěry ve vládní tým pod vedním ODS, o níž se opět začíná mluvit jako o straně mafiánů z devadesátek.
A jakoby nestačilo, že ve stínu jedné aféry vybuchuje další na povrch politické bažiny se pomalu dere i kontroverze kolem novopečené minostrině spravednosti za ODS Evy Decroixe, která čelí ostré kritice ohledně svého studia ve Francii. Její akademická dráha je zpochybňována odborníky, a to nejen kvůli obsahu studia, ale také kvůli způsobu nostrifikace titulu Master na Mgr. V prostředí, kde se očekává transparentnost a odpovědnost, jde o další ostudu, která zpochybňuje věrohodnost celého vládního tábora. Místo, aby ODS situaci vysvětlila a očistila se, tak zatím jen mlčí a znovu se opakuje známý scénář, krýt, mlžit, vyčkávat.
Bude se vláda dál bránit mlžením a formálními výmluvami, nebo se konečně otevřeně postaví k odpovědnosti? Občané si zaslouží víc než mlčení, zpožděné složky a politické ping-pongy.
