Brno/Praha – Ústavní soud (ÚS) vydal zásadní nález, v němž dal za pravdu spolku Šalamoun, jenž se již od roku 2018 domáhal přístupu k dokumentům ze skončeného trestního řízení. Obvodní soud pro Prahu 5 musí spolku nově poskytnout i protokol o výslechu svědka z veřejného líčení. Podle ÚS soudy porušily právo na informace a neodůvodnily dostatečně, proč dokumenty tají, přestože šlo o veřejné řízení.
Spolek Šalamoun žádal o devět dokumentů. Dva získal v plném znění, šest v anonymizované podobě a jeden vůbec. Soudy se hájily tím, že poskytnutí protokolu o výslechu by představovalo „nepřípustně extenzivní výklad“ práva na informace.
Ústavní soud však rozhodnutí nižších instancí zrušil. Podle soudce zpravodaje Milana Hulmáka může být právo na informace omezeno pouze ve zcela výjimečných, nezbytných případech – například za účelem ochrany jiných základních práv či veřejného zájmu.
„Ústavní soud neshledal v odůvodnění napadených rozhodnutí legitimní důvod pro tak zásadní omezení práva na informace,“ uvedl Hulmák. Nález je zveřejněn na webu Ústavního soudu.
Rozhodnutí má širší dopady. Potvrzuje, že veřejnost má právo znát obsah dokumentů z veřejných líčení, pokud neexistuje vážný důvod k jejich utajení. Posiluje tak dohled občanské společnosti nad fungováním justice.
Kritika na adresu politiků
V souvislosti s tímto případem znovu ožívá debata o transparentnosti českého soudnictví a stavu právního státu. Některé organizace upozorňují, že se české soudní řízení někdy stává prostředkem zakrývání pochybení, nikoli jejich vyšetřování.
Spolek Šalamoun a další aktivisté také kritizují způsob, jakým vláda komunikuje citlivé kauzy – například dosud neobjasněný případ zmizelých bitcoinů zabavených policií. Právě tento případ znovu rozvířil pochybnosti o kompetentnosti a transparentnosti státních orgánů.
Jde o ostudu, která se přelévá i za hranice. Pokud se nejvyšší političtí představitelé nedokáží postavit k odpovědnosti čelem, ohrožují důvěru veřejnosti nejen v politiku, ale i v právní stát.
