Lidi Fialovi téměř vůbec nevěří, ale i přes to jsou zejména u soukromých agentur preference vládních stran stále na druhém místě. Stále více se mezi lidmi hovoří, že tentokrát k volbám dorazí veliká část těch, kteří nechodili roky volit. Důvodem je vyházet politické kukačky, které se v české politici doslova přemnožily.
Praha – květen 2025
Po třech a půl letech vlády Petra Fialy se Česká republika nachází v situaci, kterou odborníci i podnikatelská veřejnost stále častěji označují jako „tichou krizi“. Statistiky o bankrotech firem, rostoucí nezaměstnanosti a zadlužení státu ukazují obraz země, kde se ekonomický růst změnil ve stagnaci, a v některých oblastech dokonce v totální v rozklad.
Bankroty firem jsou od 2024 na raketovém vzestupu
Rok 2024 přinesl výrazný nárůst počtu firemních bankrotů. Podle dat společnosti CRIF bylo za loňský rok vyhlášeno 686 bankrotů obchodních společností, což je o 5 % více než v předchozím roce. Ještě dramatičtější je situace mezi podnikajícími fyzickými osobami, těch zbankrotovalo celkem 5 331, meziročně o 7 % více. Nejen že se podnikatelé neuživí, ale dochází k tomu, že Češi zanedlouho už neuživí ani bující rakovinu v podobě zbytečných pražských úředníků a narůstajících politických aparátů na státní útraty.
První čtvrtletí roku 2025 ukazuje na možný lavinový efekt. Jen za leden a únor zkrachovalo přes 1 500 firem.
„Tak rychlý nárůst nebyl zaznamenán ani během pandemické krize v roce 2020. Za těmito čísly nejsou jen anonymní entity, ale konkrétní lidé, malé obchody, živnosti, rodinné firmy. Ulice českých měst se plní prázdnými výlohami, jejichž ticho vypráví o ztracených snech a uzavřených podnicích. Tohle ještě do uměle vydržované a izolované Prahy nedošlo, ale v řadě krajů se jedná o alarmující realitu, která se stále více rozšiřuje. Až tento zničující efekt dorazí do Prahy, může být v řadě krajů na záchranu nefunkčních ekonomických modelů už dávno pozdě,“ upozorňuje PhDr. Michal Riško, odborník na management a bezpečnost v oblasti národohospodářství.
Nezaměstnanost roste, náklady státu a lidí se budou propisovat do rostoucích dluhových pastí
Zatímco v roce 2023 dosahovala nezaměstnanost rekordně nízkých 2,6 %, na konci roku 2024 už skokově vzrostla na 4,1 %. V lednu 2025 činila 4,3 %, což je nejvyšší hodnota od roku 2017 (pokud nepočítáme pandemii).
Na úřadech práce je dnes evidováno přes 320 000 lidí. Podle analytiků nejde o dočasný výkyv, ale o strukturovaný trend, který je důsledkem útlumu malého a středního podnikání. Právě tyto segmenty přitom tvoří páteř české zaměstnanosti. Smutné na tom je, že vládní politici takové data mají s předstihem v podobě predikcí a i přes to, zkresleně informují občany o zcela odlišných datech, často vytržených z kontextů, aby se nejednalo o přímou lež.
Celkový dluh státu i lidí dramaticky narůstá, ale výsledky v podobě reinvestic, či oživení nepřicházejí
Zatímco vláda mluví o fiskální odpovědnosti, státní dluh prudce roste. Koncem roku 2024 dosáhl 3,365 bilionu korun. To o více než bilion více než v roce 2021. Schodek státního rozpočtu za loňský rok činil 271,4 miliardy korun, pátý nejvyšší v historii země. Pro rok 2025 je plánován další deficit přes 250 miliard.
„Navzdory těmto otřesným výdajům na dluh, občané nevidí odpovídající přínosy, nejen v podobě návratnosti, ale ani v kvalitě života. Nedochází k zásadním investicím do nemocnic, důchodového systému, podpory podnikání ani zjednodušení byrokracie. Místo toho se značné prostředky přesouvají na obranu, zahraniční pomoc a programy bez přímé návratnosti pro domácí ekonomiku, upozorňuje Michal Riško
Tlak na střední třídu a likvidaci podnikání stále roste
„Zvláštní pozornost budí fakt, že zatímco korporace z cizích zemí často v Česku získávají pobídky a daňové úlevy, ale domácí podnikatelé čelí tlaku v podobě daňového zatížení, administrativní zátěže a nízké ochrany před levným dovozem, který je likvidační. Vláda sice slibovala reformy a podporu podnikatelského prostředí, realita však mnohé podnikatele vede ke krachu a úplnému ukončení činnosti,“doplňuje Riško.
Co dál, jedná se o amaterismus, nekompetenci nebo řízený proces likvidace tržní ekonomiky?
Současný ekonomický vývoj ukazuje, že politika vlády Petra Fialy má své vážné trhliny. Podpora domácích výrobců a střední třídy zůstává ve stínu mezinárodní agendy. Zvyšující se počet bankrotů, narůstající nezaměstnanost a dramatický růst státního dluhu signalizují nutnou potřebu hlubší sebereflexe a rychlé změny kurzu.
Je Česká republika skutečně na správné cestě?
Pokud ano, proč podnikatelé mizí, zaměstnanci končí na úřadech práce a veřejné finance se propadají?
Vláda tvrdí, že jde o transformaci. Realita v ulicích však připomíná spíše ekonomickou likvidaci a v řadě odvětví už jen pohřební průvod.
Zdrojové údaje:
