Napětí kolem Grónska prudce roste. Dánský poslanec Rasmus Jarlov v rozhovoru pro americkou stanici CNN prohlásil, že pokud by Spojené státy zahájily invazi do Grónska, Dánsko by ostrov bránilo. „Byla by to válka a bojovali bychom proti sobě,“ uvedl bez obalu.
Podle Jarlova má Kodaň povinnost chránit své území i přibližně 57 tisíc obyvatel Grónska. Připustil přitom, že americká armáda je nesrovnatelně silnější. „Víme, že Američané jsou silnější než my. Naší povinností ale je bránit naši zemi a náš lid,“ zdůraznil. Dodal, že Gróňané dali jasně najevo, že se ke Spojeným státům připojit nechtějí.
Jeho slova reagují na opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních týdnech stále otevřeněji hovoří o tom, že USA musí Grónsko získat kvůli národní bezpečnosti. Nevyloučil přitom ani použití vojenské síly.
Postoj obyvatel ostrova je však dlouhodobě jednoznačný. V loňském průzkumu se 85 procent Gróňanů vyslovilo proti připojení k USA. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen navíc uvedl, že pokud by si měl vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, zvolil by Dánsko.
Napětí se přelilo i do transatlantických vztahů. Řada evropských zemí se postavila na stranu Dánska, což podle Jarlova vyústilo v uvalení desetiprocentních cel ze strany USA. Týkat se mají Dánska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska, Norska, Švédska a Spojeného království, přičemž hrozí jejich zvýšení až na 25 procent, pokud by USA do června Grónsko nepřevzaly.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová situaci označila za krajně nebezpečnou. Varovala, že případná americká invaze do Grónska by mohla znamenat konec Severoatlantické aliance. „Útok spojence na spojence by byl zlomem, ze kterého by se NATO nemuselo vzpamatovat,“ zaznívá z Kodaně.
Grónsko se tak ocitá v centru geopolitické bouře, která může zásadně proměnit vztahy mezi Evropou a Spojenými státy – a v krajním případě i bezpečnostní architekturu celého Západu.
#Grónsko #Dánsko #USA #Trump #NATO #geopolitika #mezinárodnívztahy #bezpečnost #Evropa