Řada kauz Fialovy vlády se přesouvá až k hodnocení občanů u volebních uren. Tradiční média mlčí a kauzy zůstávají bez odezvy a vyvození odpovědnosti.
ODS a STAN čelí tlaku veřejnosti z řady podezření a vyšetřováni z propojení korupčních struktur zasahujících přímo do veřejných rozpočtů, které mají svědomitě zpravovat ku prospěchu občanů České republiky a nikoli svůj vlastní, a pro své kamarády a známé. Je to právě ODS, která se díky politice za posledních více než třicet let infiltrovala do struktur státu, jak na vrcholné, tak na komunální úrovni. Zde působí řada veřejně neznámých členů ODS, kteří nejsou propojení s ODS na venek a tváří se jako nezávislí odborníci.
Protože se řada angažovaných členů ODS aktivně neúčastní veřejné práce, ale působí na vlivných pozicích, kde mohou nerušeně plnit stranická zadání je velmi složitě rozkrývání a jednotlivých kriminálních a trestních jednání. Stále častěji jsou kriminální kauzy hodnoceny jako organizované skupiny, kdy jsou politici přímo propojení na úředníky s exekutivy. Nikde se ale na veřejnost nedostává informace o tom zdali pachatelé pocházející s exekutivy jsou také stranicky propojeni jako členové jedné politické strany.
Otázkou je zdali není vše obráceně, když se tvrdí, že korupce prorůstá do politiky, protože o tom, kam povede stopa peněz z veřejných rozpočtů nakonec vždy rozhodují politici.
Veřejné peníze jako cíl – korupční plány často vznikají dávno před schválením rozpočtu
Z policejních vyšetřovacích spisů i veřejně dostupných informací opakovaně vyplývá, že korupce ve veřejné sféře není nahodilým jevem, ale systematickým jednáním. V mnoha případech se jedná o rozsáhlé i menší organizované skupiny, které jsou přímo napojené na veřejné rozpočty, a které se podílejí na cíleném ovlivňování zakázek, dotací i investičních záměrů.
Zvláště alarmující je skutečnost, že korupční mechanismy se často spouštějí již ve fázi přípravy veřejných rozpočtů, kdy ještě nebyly žádné prostředky oficiálně schváleny. Ve chvíli, kdy dojde ke schválení peněz v rozpočtových kapitolách, jsou korupční plány již připraveny a rozběhnuty – od nasměrování výběrových řízení až po výplaty provizí a úplatků.
Tento způsob fungování vytváří prostředí, v němž se veřejné finance stávají předmětem strategického rozdělování podle zájmů úzké skupiny vlivných osob, často s vazbami na politiku, byznys i veřejnou správu. Výsledkem jsou projekty předražené, neefektivní nebo zcela zbytečné, zatímco veřejné služby, pro které jsou rozpočty primárně určeny, zůstávají upozaděné.
V posledních letech se v české politice objevilo výrazné množství kauz s podezřeními na klientelismus, korupci a zneužívání veřejných prostředků, přičemž mezi nejčastěji zmiňovanými aktéry figurují politické subjekty ODS a STAN. V několika případech se ukazuje nejen paralelní zapojení jejich zástupců, ale i propojení jednotlivých kauz, což vzbuzuje obavy z možné koordinace či systematického prorůstání podnikatelských a politických zájmů.
Kauzy jako Dozimetr, Autostráda, či případy týkající se zakázek ve prospěch vybraných firem ukazují na vzorce chování, kdy z veřejných zakázek a dotací unikají desítky až stovky milionů korun. Tyto prostředky pocházejí z kapes daňových poplatníků, případně ze státních úvěrů, na které budou občané doplácet i v podobě úroků.
Fakt, že se prostředky z evropských a státních dotací, určené na veřejně prospěšné projekty, mohly stát předmětem zneužití, představuje vážné ohrožení důvěry ve veřejné instituce. O to víc, že některé z osob obviněných či vyšetřovaných zůstávaly ve veřejných funkcích i po propuknutí skandálů.
Vyvstává tak naléhavá potřeba posílit nezávislou kontrolu veřejných financí, důsledně vymáhat politickou odpovědnost a systémově omezit prostor pro klientelistické vazby v české politice.
Kauza Farský-STAN (2022): Poslanecký mandát vyměnil za studium v USA
V roce 2022 se poslanec Jan Farský (STAN) dostal do centra pozornosti poté, co oznámil svůj plán odcestovat na osmiměsíční studijní pobyt do Spojených států amerických v rámci Fulbrightova stipendia, a to v době výkonu svého poslaneckého mandátu. Tento krok vyvolal vlnu kritiky ze strany veřejnosti i politických oponentů, kteří zpochybňovali jeho schopnost plnit mandát na dálku.
Na základě tlaku i vnitrostranické diskuse se Farský nakonec rozhodl mandátu se vzdát. Jeho místo ve Sněmovně následně obsadila náhradnice z kandidátní listiny hnutí STAN, Jarmila Levko. zdroj…
Kauza Polčák-STAN (2022): Kritizovaná provize za pomoc obcím vedla k rezignaci na stranické funkce
V roce 2022 čelil europoslanec a místopředseda hnutí STAN Stanislav Polčák silné kritice poté, co vyšlo najevo, že požadoval téměř 8 milionů korun jako provizi za právní pomoc obcím zasaženým výbuchem muničních skladů ve Vrběticích. Tyto prostředky měly pocházet ze státem uznaného odškodnění.
Po ostré kritice ze strany veřejnosti, médií i napříč politickým spektrem Polčák oznámil, že se finanční náhrady vzdá. Zároveň rezignoval na všechny své stranické funkce v hnutí STAN. Jeho postup vyvolal debatu o etice výkonu veřejné funkce a střetu zájmů v prostředí české politiky. zdroj?…
Kauza Hlubuček (Akce Dozimetr, 2022): Korupční skandál otřásl hnutím STAN
V roce 2022 zasáhl hnutí STAN rozsáhlý korupční skandál známý jako kauza Dozimetr. Náměstek pražského primátora a člen předsednictva STAN Petr Hlubuček byl spolu s dvanácti dalšími osobami obviněn z přijetí úplatků a účasti na organizované zločinecké skupině. Klíčovou postavou kauzy byl podnikatel Michal Redl, napojený na dřívější zločinecké struktury kolem Radovana Krejčíře.
Odhalení vazeb mezi Redlem a dalšími předními politiky STAN, včetně europoslance Stanislava Polčáka a tehdejšího ministra školství Petra Gazdíka, vyvolalo širokou politickou a veřejnou reakci. Gazdík v reakci na zveřejněné kontakty s Redlem rezignoval na post ministra i na stranické funkce.
Kauza vedla k hluboké krizi uvnitř hnutí STAN. Po sérii rezignací v předsednictvu, včetně odchodu klíčových osobností a po úmrtí místopředsedy Věslava Michalika, svolal předseda hnutí Vít Rakušan mimořádný sjezd, aby řešil důsledky vnitrostranické destabilizace a obnovil důvěru veřejnosti.
Kauza Autostráda (2023): Ovlivňování zakázek v Olomouckém kraji otřáslo ODS
V roce 2023 odhalili detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu rozsáhlé ovlivňování dopravních zakázek v Olomouckém kraji, známé pod označením kauza Autostráda. Hlavními aktéry byli lobbista Robert Knobloch a tehdejší náměstek hejtmana Olomouckého kraje Michal Zácha (oba ODS). Podle tajně pořízených nahrávek oba organizovali manipulace veřejných zakázek, zasahovali do výběru ředitele krajské správy silnic a řešili finanční toky, včetně milionových půjček a předávání úplatků.
Robert Knobloch, označovaný členy skupiny přezdívkou „Česnek“ (narážka na německé „Knoblauch“), byl podle vyšetřovatelů jednou z hlav zločinecké struktury. Úplatky měly směřovat mimo jiné i zástupci stavební firmy PORR. Knobloch měl vytvořenu síť kontaktů sahající až k vysokým politickým kruhům, včetně osob blízkých vládě premiéra Petra Fialy.
Po zveřejnění informací a obvinění oba aktéři vystoupili z ODS, která se od jejich jednání distancovala. Vedení ODS následně rozpustilo svou přerovskou buňku, která byla po vnitrostranických změnách obnovena v březnu 2024.
Kauza znovu otevřela otázky ohledně transparentnosti veřejných zakázek, vlivu lobbistů a stranické odpovědnosti v rámci regionální politiky.
Kauza Kampelička (2024): Nezveřejněný podíl premiéra Fialy odhalil propojení s elitním finančním klubem
V roce 2024 čelil premiér Petr Fiala (ODS) kritice poté, co ve svém zákonem stanoveném majetkovém přiznání neuvedl podíl ve výši jednoho milionu korun v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ). Přestože mělo přiznání reflektovat veškerý majetek veřejného činitele, tento finanční závazek zůstal skrytý.
Po medializaci případu se začaly objevovat informace o dalších členech PDZ, která byla veřejností i odborníky označena za uzavřený a vlivově propojený „elitní klub“. Postupně se rozkrývaly i pochybné finanční transakce a historie družstva, vyvolávající otázky ohledně transparentnosti, etiky a možných střetů zájmů.
Kauza Kampelička vyvolala ostrou debatu o důvěryhodnosti veřejných činitelů a důslednosti kontrol majetkových přiznání. Premiér Fiala chybu uznal jako „administrativní opomenutí“, avšak jeho vysvětlení narazilo na silnou kritiku opozice i části veřejnosti, která volala po přísnějším dohledu nad majetkovými poměry vrcholných politiků.
Kauza Židek – Syner (2024): Policie vyšetřuje ovlivňování zakázek ve prospěch vlivné stavební firmy
V dubnu 2024 provedla policie razii na libereckém magistrátu v rámci rozsáhlého vyšetřování možného ovlivňování veřejných zakázek ve prospěch stavební společnosti Syner. Mezi zadrženými byl i náměstek libereckého primátora, krajský a městský zastupitel Petr Židek (ODS). Spolu s ním figuruje mezi podezřelými také vedoucí oddělení majetku Lukáš Hýbner.
Podle policejního spisu měl Petr Židek od roku 2018 systematicky hájit zájmy firmy Syner, jejímž spolumajitelem je podnikatel Petr Syrovátko. Ten měl Židka podle vyšetřovatelů uplácet částkou 1,7 milionu korun a bytem. Židek měl za to firmě poskytovat důvěrné informace, například o podmínkách veřejných soutěží, a usnadnit jí přístup k lukrativním projektům, včetně miliardové zakázky na opravu městského plaveckého bazénu.
Vyšetřování se zabývá i staršími transakcemi – například v roce 2020 měl Židek údajně pomoci firmě Syner získat jako prvnímu soukromému subjektu covidovou kompenzaci od města Liberec.
Kauza otřásla důvěrou v transparentnost rozhodování na místní úrovni a znovu otevřela téma prorůstání podnikatelských zájmů do veřejné správy, zvláště ve městech s dlouhodobě silnými klientelistickými vazbami.
Kauza GIPS (2024): Ministr vnitra Rakušan čelil kritice za zájem o „živý“ případ podnikatele
V roce 2024 se ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan ocitl pod tlakem veřejnosti a opozice poté, co média informovala o jeho možném zájmu o práci Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIPS) v „živé“ kauze podnikatele Jiřího Jeníčka.
Podle zveřejněných informací zprostředkoval podnikatel Radan Večerka Jeníčkovi kontakt na ministra Rakušana s příslibem pomoci v jeho případu. Rakušan následně podle svědectví projevil zájem o činnost GIPS v souvislosti s tímto případem, což vyvolalo obavy z možného nepřípustného ovlivňování nezávislého vyšetřování.
Ačkoliv Rakušan odmítl, že by jakkoliv zasahoval do práce inspekce, samotné dotazování se na probíhající vyšetřování ze strany ministra vnitra bylo kritizováno jako nevhodné a potenciálně ohrožující důvěru v nezávislost bezpečnostních složek. Kauza znovu otevřela debatu o hranicích politického vlivu v trestním řízení a potřebě striktního oddělení výkonné a kontrolní moci.
V řadě medií, která dříve vytvářela na politiky tlak v podobě přijetí odpovědnosti už nepadla o flagrantním porušování právních i morálních norem ani zmínka, proto budou muset tuto kauzu občané hodnotit až u volebních uren.
