Nezaměstnanost v Karlovarském kraji dále stoupá, v červenci se opět zvýšila na celkových 5,4 procent

Přestože se vláda premiéra Petra Fialy opakovaně zavazuje k podpoře strukturálně postižených regionů, realita v Karlovarském kraji ukazuje něco jiného. Nezaměstnanost zde setrvale roste a kraj se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalitních pracovních míst i nízkou atraktivitou pro investory. Vládní pomoc ale zatím zůstává spíše na papíře. Karlovarský kraj, který patří k nejzranitelnějším oblastem z hlediska socioekonomického vývoje, se i v červenci ocitl na špici žebříčku nezaměstnanosti. Přes opakované výzvy místních samospráv a odborníků se však zatím výraznější systémová podpora z centra nekoná.

Nezaměstnanost v Karlovarském kraji se ke konci července 2025 zvýšila na 5,4 %. V evidenci krajské pobočky Úřadu práce bylo k 31. červenci registrováno 10 872 uchazečů o zaměstnání, což je o 278 více než v předchozím měsíci a o 1 957 více než ve stejném období loňského roku. Meziměsíční nárůst byl zaznamenán ve všech třech okresech kraje, přičemž nejvyšší relativní nárůst připadl na okres Cheb (+4,7 %).

Podíl nezaměstnaných osob v kraji tak překonal celostátní průměr, který se v červenci mírně zvýšil na 4,4 %. Nejnižší míra nezaměstnanosti zůstává na Chebsku, kde navíc nejvíce nových uchazečů využívá online registraci prostřednictvím Klientské zóny Jenda – činila zde 39 % z celkového počtu nově evidovaných.

Klesá počet volných míst, roste zájem o digitální vzdělávání

Počet volných pracovních míst v kraji klesl na 2 768, což je o 84 méně než v červnu. V průměru tak připadá na jedno volné místo téměř čtyři uchazeči. Největší převis poptávky nad nabídkou byl v okrese Sokolov, kde na jedno volné místo připadalo 16,5 uchazečů.

„Počet pracovních míst v kraji rostl až do června. V červenci jsme ale zaznamenali pokles kvůli novému systému automatického vyřazování volných míst po šesti měsících. To znemožňuje meziroční srovnání,“ vysvětlil ředitel krajské pobočky Úřadu práce Pavel Kučera.

Stále největší poptávka je po montážních dělnících, pomocných pracovnících a skladnících. Z 2 768 pozic je 1 875 vhodných i pro cizince, 140 je určeno pro osoby se zdravotním postižením a 300 pro absolventy a mladistvé.

Uchazeči preferují digitální komunikaci

Během července se nově zaevidovalo 1 236 uchazečů, z toho 29 % využilo online registraci. Celkem 960 osob bylo z evidence vyřazeno, z nichž 703 nastoupilo do zaměstnání. Ženy tvořily 53 % všech evidovaných uchazečů, podpora v nezaměstnanosti byla vyplácena 22 % z nich.

Aktivní politika zaměstnanosti podpořila tisíce osob

Od začátku roku bylo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) podpořeno 2 363 osob. Do rekvalifikací bylo zařazeno 1 224 lidí, 778 účastníků se zapojilo do digitálního vzdělávání a v červenci bylo podpořeno 332 dotovaných pracovních míst. Podpora směřovala také k osobám se zdravotním postižením – v červenci bylo podpořeno 12 takových uchazečů.


Politika vlády byla nejspíš jen předvolební kamufláž, vládní politici lidi sprostě obelhali řadou fabulací nebo dokonce lží.

„Trestuhodná vláda Petra Fialy z ODS, navzdory katastrofálním hospodářským výsledkům, jaké Česká republika nepamatuje, okázale utrácí miliardové částky za zbraně, které směřují na Ukrajinu. Podporuje projekty v cizích zemích a zmítá se v korupčních kauzách za miliardy – jako jsou Kampelička ODS, Dozimetr STAN či bitcoinová kauza ODS – které mají jedno společné: krádeže veřejných peněz nebo manipulace s veřejnými rozpočty v míře, jež připomíná spíše řádění mafie než odpovědné hospodaření vlády, jež by měla hájit zájmy svých občanů.

Navíc Fialova vláda vytvořila rekordní zadlužení a během svého působení navýšila veřejný dluh o více než 1,1 bilionu korun, čímž celkový státní dluh překročil hranici 3,5 bilionu. Strukturálně postižené kraje však nepotřebují dotace na zábavní projekty nebo neinvestiční výdaje do agentur bez reálných výsledků, ale produktivní investice – takové, které přinášejí výrobky s vyšší přidanou hodnotou, nová pracovní místa a moderní infrastrukturu odpovídající 21. století. Nic z toho se za vlády současné politické reprezentace nestalo, s výjimkou pokračující výstavby dálnice D6.

Ať se na mě zlobí, kdo chce, ale občané Karlovarského kraje si takový macešský přístup Fialovy vlády opravdu nezaslouží. Na místo konkrétních projektů vedoucích ke zlepšení kvality života lidí, posloucháme kdo, kde a kolik z vládních politiků nakradl, nebo byl do lumpáren namočen,“ uvedl  odborník na hospodářskou politiku a bezpečnost, PhDr. Michal Riško.