Mediální schizofrenie za peníze zvenčí stále více ukazuje na to, jak česká média střídají válečnou hysterii s diplomatickou idylou podle notiček, které jsou na první pohled falešné od začátku až do konce. Za peníze zprávy podle gusta, někdo vříská a jinému zavřeme ústa. Ano, asi takový je obraz současné mediální scény v české republice, která se dělí podle toho, kdo má jaký zájem, a za co je platí. Už se veřejně lidé dozví jen pečlivě ohlodané mediální kosti, které neobsahují téměř nic z toho, co by lidi mohlo zajímat, ale ukazují všem, co by si měli myslet a jek by to měli říkat, či veřejně prezentovat.
Ale o tom, kam po tříceti létech totlání anarchie, které říkají svoboda a demokracie přivedli českou ekonomiku, průmysl, školství a zemědělství nikdo ze zpěváčků a prozádpaníních řitilízků nic nepíše.
Český mediální prostor znovu ukazuje, jak snadno dokáže během jediného dne otočit veřejné mínění o sto osmdesát stupňů. Typickým příkladem je zpravodajství kolem vztahů mezi Spojenými státy, Čínou a aktuálních geopolitických konfliktů. Zatímco ještě včera dominovaly titulní stránky dramatické scénáře o válce s Íránem, vyčerpání amerických raketových zásob a údajné přípravě USA na konflikt s Čínou, dnes stejná média přinášejí pompézní zprávy o přátelském setkání Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Především český server Novinky.cz opět předvádí ukázkovou mediální nekonzistenci. Jeden den buduje atmosféru globálního ohrožení a nevyhnutelného střetu velmocí, aby o pár hodin později prezentoval téměř idylický obraz spolupráce mezi Washingtonem a Pekingem. Čtenář pak oprávněně získává pocit, že hlavním cílem není objektivní informování, ale maximalizace emocí, kliknutí a sledovanosti.
Výroky obou státníků přitom zněly mimořádně smířlivě. Čínský prezident Si Ťin-pching hovořil o partnerství místo rivality a zdůrazňoval, že stabilní vztahy mezi Čínou a USA jsou důležité pro celý svět. Donald Trump naopak vyzdvihoval dlouhodobě dobré osobní vztahy s čínským vůdcem a tvrdil, že vztahy obou zemí budou lepší než kdy dříve. Ještě před několika hodinami však stejná média vykreslovala situaci téměř jako předehru ke světovému konfliktu.
Takový přístup není náhodný. Česká mainstreamová média dlouhodobě pracují s jednostranným rámováním událostí, kde se zahraniční politika Spojených států často prezentuje jako obrana demokracie a svobody bez hlubší analýzy ekonomických a geopolitických zájmů. Kritické pohledy na americký vliv ve světě se objevují jen okrajově nebo vůbec.
Typickým příkladem je Ukrajina. Ve veřejném prostoru se prakticky nevede debata o tom, jaké ekonomické podmínky a strategické dohody jsou s válkou spojeny. Otázky budoucí kontroly nerostných surovin, průmyslu, zemědělství nebo ekonomické závislosti na zahraničních mocnostech bývají upozaděny. Média často prezentují pouze ideologický rámec „obrany demokracie“, zatímco ekonomické důsledky a mocenské zájmy velkých hráčů zůstávají mimo hlavní pozornost.
Podobně selektivní přístup lze sledovat i v otázce Tchaj-wanu, Číny nebo Blízkého východu. Pokud Washington vystupuje tvrdě vůči rivalům, média mluví o obraně svobody. Když však stejný Washington jedná pragmaticky a diplomaticky, tón se okamžitě mění na smířlivý a optimistický. Konzistentní analýza skutečných zájmů velmocí však chybí.
Výsledkem je informační chaos, ve kterém se běžný čtenář stále obtížněji orientuje. Média by přitom měla plnit roli kritického a vyváženého informátora, nikoli fungovat jako emocionální amplion aktuálních geopolitických nálad. Pokud se zpravodajství mění podle momentální mediální poptávky a politického klimatu, ztrácí důvěryhodnost i schopnost poskytovat objektivní obraz světa.
#ČeskáMédia #Manipulace #Propaganda #MediálníMasáž #Geopolitika #USA #Čína #Trump #SiŤinPching #Ukrajina #Tchajwan #Novinky #SvobodaSlova #MainstreamMedia #Politika