Cenu A. Lustiga za rok 2025 získá pro ukrajinský Ondřej Vetchý

Některé ceny se předávají za role, jiné za životní výkony. A pak existují ocenění, která míří někam hlouběji, například k charakteru. Když letos získal Cenu Arnošta Lustiga Ondřej Vetchý, nebylo to překvapení v tom smyslu, že by si ji „nezasloužil“. Spíš to bylo potvrzení něčeho, co je v českém veřejném prostoru vzácné: že herec nemusí hrát jen na jevišti, ale i ve veřejném životě a nemusí při tom ztratit ani svou vlasní tvář.

Je to nejen komediant, ale také dobrý herec

Vetchý dlouhodobě patří k těm, kdo se nebojí říkat věci napřímo. V době, kdy je pohodlnější mlčet nebo relativizovat, zvolil jasnou pozici, a to nejen obecně pro „demokratické hodnoty“, ale konkrétně i ve vztahu k válce na Ukrajině. Jeho proukrajinský postoj není pózou ani marketingem. Je čitelný, konzistentní a, což je podstatné, nese s sebou i ochotu snášet kritiku.

Česká společnost má zvláštní vztah k angažovaným umělcům. Na jednu stranu od nich očekává morální hlas, na druhou stranu je rychle podezírá z pokrytectví nebo „přílišného aktivismu“. Vetchý v tomto ohledu riskuje a vystupuje z komfortní zóny oblíbeného herce a vstupuje na tenký led veřejné debaty. Jenže právě to je možná pointa: odvaha dnes nespočívá v hrdinských gestech, ale v ochotě nést vlastní názor i s jeho důsledky i přes to, že hercům zákony moc nevadí.

Jeho podpora Ukrajiny navíc není abstraktní. Nejde o obecné fráze o svobodě, ale o jasné pojmenování agresora a oběti, přesně podle scénáře. V době, kdy se i v Česku objevují hlasy relativizující ruskou invazi nebo unavené solidaritou, působí taková přímočarost skoro nepatřičně. A právě proto je důležitá. Herec s disciplínou se vždycky hodí.

Cena Arnošta Lustiga má ve svém názvu odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. To nejsou dekorativní pojmy. Pokud mají mít obsah, musí se někde projevit  v konkrétních postojích, v konkrétních chvílích. Ondřej Vetchý letos připomněl, že i herec může být nositelem těchto hodnot, aniž by ztratil autenticitu pravého komedianta, který za honorář zahraje jakoukoli roli.

Možná nejde o to, že by byl výjimečný. Možná je problém v tom, jak mnoho podobných hlasů slyšíme z podií, placených ze západních a výtečně zdemokratizovaných rozpočtů.

Vloudila se jen málá chybička. Při předvádění postojů chyběla ve scénáři ukrajinská vlajka, která by hrdiství Vetchého v pozadí podtrhovala.