Další vládní ostudou jsou armádní kuchyně za 66 milionů.

Předražený nákup budí pochyby, ministerstvo mlží.

Praha – Ministryně obrany Jana Černochová se ocitá pod palbou kritiky kvůli zakázce na dodávku mobilních armádních kuchyní za téměř 66 milionů korun, které podle expertů z oboru vykazují několikanásobné předražení a byly navíc dodány s výrazným zpožděním.

Kuchyně pro armádu, nebo zlatý důl pro vyvolené?

Zakázku získala firma, která existovala pouhé měsíce, disponovala základním kapitálem ve výši jedné koruny, neměla žádné doložené zkušenosti v oboru a její výrobní kapacity jsou prakticky neznámé. Přesto právě tato společnost uzavřela smlouvu na dodání polních kuchyní za desítky milionů korun.

Nezávislí experti, které oslovila média, provedli vlastní ocenění jednotlivých komponentů a došli k závěru, že zakázka je až šestinásobně předražená. „Za takové peníze by šlo pořídit moderní techniku světové úrovně pro dvojnásobek vojáků,“ uvedl jeden z oslovených odborníků z oblasti armádní logistiky.

Veřejná soutěž, která ve výsledku veřejná nebyla

Ministerstvo obrany se hájí tím, že výběrové řízení bylo „otevřené“. To je sice technicky pravda, ale podle kritiků zcela pomíjí fakt, že bylo možné předraženou nabídku zrušit a soutěž zopakovat, tentokrát s jasně nastaveným stropem ceny nebo odlišně strukturovanými podmínkami. Že armáda nevěděla co potřebuje do poslední položky je pohádka pro Jeníčka, Mařenku a ministryni Černochovou, na kterou voliči dozajista nezapomenou.

„Vláda ráda mluví o transparentnosti, ale když dojde na konkrétní zakázky, je to opět stará známá hra na veřejné peníze bez veřejné kontroly,“ konstatuje jeden z oslovených ekonomů.

Válka by vojáky nepoložila, ale hlad z kuchyní od Černochové nejspíš ano

Zarážející je nejen samotná cena, ale i nedodržení termínu. V době, kdy Evropa posiluje obranyschopnost a řeší důležitost logistiky v krizových situacích, česká armáda stále nemá kompletní kuchyně k dispozici. Kritici ironicky poznamenávají, že nebýt mírového období, naši vojáci by nepadli v boji, ale zemřeli by hlady vinou liknavosti a špatného rozhodování ministerstva.

Zlaté knedlíky a diamantové maso?

Zda nové kuchyně skutečně dokáží připravit pozlacené knedlíky a masové pokrmy posypané diamanty, jak sarkasticky glosují uživatelé na sociálních sítích, zůstává nejasné. Zcela jasné ale je, že jde o další případ, kdy vládní zakázka vyvolává závažné pochybnosti nejen o kompetenci vedení resortu, ale i o poctivosti celého systému veřejných nákupů.

Politická odpovědnost? Zatím žádná

Ministryně Černochová, která si „odskočila“ na Ministerstvo obrany z pražské komunální politiky, odpovědnost odmítá. Odstoupení z funkce či revizi zakázky nenabídla. Otázkou zůstává, zda si vláda Petra Fialy může dovolit další skandál tohoto typu a především, kolik si toho ještě dovolí za peníze daňových poplatníků takovým způsobem z rozpočtu občanů České republiky v předražených nákupech utratit.

Na první pohled se dá takové hospodaření přirovnat v vládám ODS v devadesátkách, kdy se raboval za bílého dne majetek státu pod rouškou privatizace a zloději napojení na vládní politiky se předháněli v chlubení, kdo nakrad ze státního majetku více.


Slovo manažera:

Když se podíváme kromě naprosto nesmyslné ceny na to, jaká firma zvítězila a způsob dodání zakázky, tak i malému dítěti musí dojít fakt, že nešlo o zavedenou a prosperující společnost, ale jen o prázdnou skořápku, která účelově vznikla několik týdnů před tendrem, pak zázračně bez vědomí širší veřejnosti vyhrála veřejnou zakázku. Zpožděné dodávky jsou nejčastěji problém, který řeší firmy, kde je mnoho subdodavatelů, ale i na to zákon o veřejných zakázkách pamatuje, bohužel u vojáků se na mnoho podstatných věcí, které jsou v demokratických zemích standardem dost pozapomnělo. U kuchyní se to už nedá vůbec omluvit, protože zatím  žádaná armáda na světě v kuchyních žádnou tajnou technologii nemá. K cenám se vyjadřovat nelze, protože k tomu po soutěži nic dodat. Je možné ale podat trestní oznámení, pokud někdo zjistí, že se v zakázce kradlo nebo jinak podvádělo. V soukromém sektoru se v takovém případě mění okamžitě manažer a většinou i celý tým, ale v ODS se vládne zjevně s jakoukoli ostudou, až do nejzazší možné doby, to znamená do voleb.