Tohle není vtip, včera rabovali jak šílení a dneska kňourají, že by chtěli budovat?

Největší pokles obranného rozpočtu v moderní historii České republiky proběhl během vlády ODS a TOP 09 v létech 2010-2013.

V období vlády premiéra Petra Nečase (ODS) a ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) došlo k výrazným škrtům v obranném rozpočtu a pokračovala reorganizace armády, ale hlavně se prudce zhoršila obranyschopnost České republiky díky podseknutí rozpočtu a rozprodávání dlouhodobě budovaního majetku a strukry armády. To, co armáda budovala desítky let, tak politici ODS zničili za několik měsíců.

Současná podoba Armáda České republiky je výsledkem více než třicetileté transformace od velké armády studené války k menší profesionální armádě fungující v rámci alianční obrany.

Otázka, jak velká má být armáda a jaké schopnosti by měla mít, zůstává jedním z klíčových témat bezpečnostní politiky České republiky, kterou politici systematicky decimovali.

Vláda ODS a TOP 09 (2010–2013)

V období ekonomické krize došlo k jednomu z největších poklesů obranného rozpočtu v historii samostatné České republiky.

Vládní koalici tvořily zejména strany:

• Občanská demokratická strana
• TOP 09

Premiérem byl:

• Petr Nečas

Ministrem obrany:

• Alexandr Vondra

Jaké byly hlavní kroky vlády, které si ODS a TOP 09 vytýčily a vykonaly směrem k dalšímu decimování již dlouhodobě ekonomicky podkopávané armádě, která se nemohla politikům a jejich rozhodování nijak bránit.

• pokles obranného rozpočtu pod 1 % HDP
• další rušení vojenských útvarů a rozprodávání pozemků i budov do soukromých rukou
• omezení modernizačních projektů armády způsobilo rychlé zaostávání za okolními zeměmi
• pokračující redukce a rozprodávání vojenské infrastruktury

Tyto kroky byly zdůvodňovány ekonomickou krizí a snahou stabilizovat veřejné finance. Kritici však upozorňovali, že dlouhodobé podfinancování může negativně ovlivnit obranyschopnost státu. Ministr Obrany Vondra z ODS dílo zkázy dokonale naplnil.

ODS také vybrakovala z největší míry privatizační fond a dnes za pouhé čtyři roky vlády stojí včele s elektrikářem Stanjurou (ODS) za dluhy 1,2 biliónů korun.

Co se stalo s protivzdušnou obranou (PVO)

V době studené války měla Československá lidová armáda jednu z nejrozsáhlejších protivzdušných obran ve střední Evropě.

Systém PVO byl součástí vojenské struktury Varšavská smlouva a byl budován pro případ velkého konfliktu mezi vojenskými bloky.

Původní struktura PVO

Systém zahrnoval:

• stovky radarových stanovišť
• desítky raketových brigád
• rozsáhlé sítě velení a řízení
• velké sovětské systémy protivzdušné obrany

Tento systém měl chránit průmyslové oblasti, velká města i strategickou infrastrukturu.

Redukce protivzdušné obrany po roce 1990

Po skončení studené války a rozpadu Varšavská smlouva začala rozsáhlá reorganizace armády.

Hlavní změny:

• vyřazení velké části starších sovětských systémů

• rušení raketových brigád a radarových stanovišť

• prodej nebo sešrotování části vojenské techniky

• výrazné snížení počtu vojáků

Tyto změny souvisely se změnou vojenské doktríny, rozpočtovými omezeními i orientací na spolupráci v rámci Severoatlantická aliance.

Jak vypadá PVO dnes

Současná protivzdušná obrana Armáda České republiky je výrazně menší než systém, který existoval v době studené války.

Dnes je založena především na:

• moderních radarových systémech

• mobilních jednotkách protivzdušné obrany

• alianční spolupráci v rámci NATO

Zatímco některé země stále provozují modernizované verze starších systémů protivzdušné obrany, Česká republika postupně přešla na menší, technologicky modernější strukturu.

---

VÝSLEDEK ZA 4 ROKY = DLUHY 1.2 BILIÓNŮ KORUN