Ukrajina už je dávno levnou dílnou Západu. Nová forma otroctví se jmenuje ekonomický kolonialismus.
Pro koho vyjednává americký prezident mír?
Pro Ukraijnce, nebo pro americké firmy, které na Ukrajině vyrabí za směšné náklady?
Když ruské rakety zasáhly v Dnipru závod americké společnosti Bunge, okamžitě se otevřela otázka, která bývá v evropské debatě systematicky potlačována: jak hluboké jsou ekonomické zájmy Spojených států na Ukrajině – a kdo na nich skutečně vydělává?
Zatímco oficiální rétorika mluví o „obraně demokracie“, realita globální ekonomiky má méně vznešený slovník: kapitál, půda, levná pracovní síla a strategická poloha.
Ukrajina jako prostor pro kapitál, ne pro lidi
Ukrajina patří dlouhodobě mezi země s nejnižšími mzdami v Evropě, slabou ochranou zaměstnanců a vysokou mírou odlivu zisku do zahraničí. Právě to z ní činí atraktivní cíl pro nadnárodní korporace – nejen americké, ale i evropské.
Americké firmy zde působí zejména v:
-
zemědělství a potravinářství
-
energetice
-
logistice
-
IT a outsourcingu
Nejde přitom o pomoc, ale o trvdý byznysový model, který profituje na levné práci, minimální vyjednávací síle zaměstnanců a státu oslabeném válkou i dluhem. Taková „Americká ferovka“, která je výhodná jen a jen pro Ameriku.
Půda, která už nepatří Ukrajincům
Jedním z nejcitlivějších témat je ukrajinská půda. Po letech moratoria byl trh s půdou otevřen – pod silným tlakem mezinárodních finančních institucí. Výsledkem je, že obrovské plochy zemědělské půdy jsou dnes kontrolovány fondy a korporacemi, často přes dceřiné společnosti a offshorové struktury.
Formálně půdu nevlastní „Amerika“. Prakticky však:
-
zisky odcházejí mimo Ukrajinu
-
rozhodování se děje v zahraničních správních radách
-
místní komunity zůstávají chudé
To připomíná klasický koloniální model: suroviny a práce odtud, kapitál a zisk jinam.
Válka jako urychlovač privatizace
Válka neznamená jen destrukci, ale i příležitost. Rekonstrukce Ukrajiny je už dnes prezentována jako „největší investiční šance desetiletí“. Kdo bude stavět? Kdo bude vlastnit? Kdo bude splácet?
Zkušenosti z jiných konfliktů ukazují, že:
-
dluh zůstává zemi
-
infrastrukturu vlastní soukromý kapitál
-
pracují místní – za nízké mzdy
Otázka, kterou si nechceme položit
Co přesně USA na Ukrajině hledají?
-
Ano, geopolitický vliv
-
profit a oslabení Ruska
-
Ale také ekonomický prostor, který je levný, závislý a otevřený k nabídce otrocké práce lidí za zlomek mzdy, kterou by američtí podnikatelé museli vypaltit lide v USA
To není solidarita a už vůbec né pomoc Ukarjině. To je mocenský kapitalismus v praxi, který ničí lidem kvalitu života a vytváří z nich otrky ve vlastní zemi.
Kritika ekonomické role USA není obhajobou ruské agrese. Je to odmítnutí falešné volby, že buď stojíte na jedné, nebo druhé straně impéria.
Skutečnou obětí jsou:
-
ukrajinští dělníci, kteří dřou v amerických fabrikách
-
farmáři bez půdy, kteří pracují pro americké miliardáře
-
města bez perspektivy s poničenou infrastrukturou a čeakjící na zadlužení v podobě amerických nezplatitelných půjček
-
generace splácející cizí dluh, těch co zavleki Ukrajinu do ekonomické likvidaci a výprodeji země západním korporacím
Pokud má mít Ukrajina budoucnost, nemůže být jen kolonií v barvách demokracie, pod vlinem Excesivního materialismu, klientelismu a korupce.
Ukrajinci dnes chrání majetek a továrny pro své kolonizárory, kteří si vykopili ty nejperpektivnější investice, které budou desítky let vysávat do úplného vydojení a ekonomické likvidace.
#EkonomickýKolonialismus
#Ukrajina
#LevnáPracovníSíla
#KorporátníMoc
#NeviditelnáOkupace
#VálkaAByznys
#ModerníOtroctví