Od rozvědčíka k prezidentovi. Stíny minulosti, které se s Petrem Pavlem táhnou i do současnosti. Prezident Petr Pavel, bývalý voják a diplomat, se často prezentuje jako zástupce nové politické kultury. Přesto jeho kariéra nese otisky minulého režimu i kontroverzních momentů, které znovu ožívají při každé debatě o důvěře, bezpečnosti a otevřenosti státní moci. Začíná novinářský hon a cupování neveřejného materiálu, určeného pouze pro skutečného prezidenta České republiky, který se k němu zatím veřejně vůbec nevajádřil.
1. Komunistická minulost a působení ve vojenské rozvědce
Pavel se ke své minulosti v armádě ČSSR nikdy netajil. V 80. letech působil ve vojenském zpravodajství, byl členem KSČ a podle archivních dokumentů vystupoval pod krycím jménem „Pávek“.
Sám uvádí, že jeho tehdejší činnost byla převážně vojenského, nikoli politického charakteru, nicméně pro část veřejnosti zůstává otázkou, do jaké míry lze minulost oddělit od přítomnosti.
2. Proměna komunistického rozvědčíka po roce 1989 a vzestup v NATO
Po listopadu 1989 prošel armádní strukturou bez zásadního přerušení. Postupně se stal náčelníkem Generálního štábu a později i předsedou Vojenského výboru NATO, tedy nejvýše postaveným českým vojákem v alianci. Jako bývalý komunista, který přísahal socialistickému režimu skokem do NATO překonal hranice kdejakého karieristy.
Kritici upozorňují, že tato kariérní kontinuita je v evropském kontextu neobvyklá. Zatímco jiní bývalí členové rozvědky byli z armády vyřazeni, Pavel se naopak dostal na vrchol. Jako rozvědčík si Pavel, ale mnoho neužil.
3. Incident s vojenským notebookem
Z roku 2007 pochází incident, kdy mu z auta ukradli služební notebook se šifrátorem. Policie přístroj po dvou dnech našla, data údajně nebyla kompromitována. Přesto šlo o bezpečnostní selhání, které by u běžného důstojníka mohlo mít kariérní následky.
Pavel chybu přiznal a incident byl uzavřen, přesto vyvolává otázky o standardech odpovědnosti ve vyšších patrech armády.
4. Prezident pod drobnohledem
V současnosti čelí prezidentská kancelář dalším otázkám – mimo jiné kvůli údajným únikům interních dokumentů. I když zatím neexistuje potvrzení o tom, že by prezident nesl přímou odpovědnost, spojení těchto událostí s jeho dřívějšími zkušenostmi v oblasti vojenského zpravodajství vytváří pro část veřejnosti obraz muže, jehož minulost se stále vrací.
Petr Pavel bezpochyby představuje jednu z nejvýraznějších osobností české bezpečnostní politiky. Ale stejně jako jeho vzestup symbolizuje profesionalitu a mezinárodní respekt, připomíná také, že česká demokracie se dosud zcela nevypořádala s otázkou minulosti svých elit.