Nezaměstnanost v Česku roste. Slábne jeden z argumentů, na které se vláda Petra Fialy odvolávala

Pražská kavárna v ekonomické izolaci skutečné reality zjevně nevnímá, že úřady práce po celé České republice hlásí další nárůst počtu nezaměstnaných, protože uměle držené pražské platy jsou stále relativně pro živobytí přijatelné. Ale podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí dosáhla míra nezaměstnanosti už v únoru 2025 hodnoty 4,4 %, což je o 0,4 procentního bodu více než před rokem. V některých regionech, zejména v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji  překročila hranici 5 % a trend je bohužel stále se zhoršující.

Ještě donedávna se vláda Petra Fialy (ODS) mohla opírat o argument, že Česká republika si i přes hospodářské potíže udržuje jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě. Tento náskok se však začíná vytrácet. Podle ekonomů nejde pouze o sezónní výkyv, ale o projev ochlazování trhu práce, které je výsledkem dlouhodobě slabého hospodářského růstu a snížené kupní síly obyvatel, který vnikl právě za Fialovo vlády a zjevně bude jako problém ještě narůstat.

Mzdy stagnují, ceny rostou

Vláda v uplynulých čtyřech letech opakovaně hovořila o nutnosti „přiblížit se západní Evropě“, nejen cenami, ale i produktivitou a životní úrovní. Fiala tvrdil, že budeme míst platy jako na západě, ale opak je pravdou. V praxi však reálné mzdy po sérii inflačních šoků klesly o více než 10 % oproti roku 2021, zatímco životní náklady se zvýšily až o třetinu. Česká domácnost má dnes reálně o zhruba 25–30 % menší kupní sílu než před pandemií. Inface spolykala úspory všech o 30%.

„Problém je v tom, že firmy čelí vysokým nákladům, slabé poptávce a ztrácí motivaci přijímat nové zaměstnance. Když do toho přičteme vysoké úroky a omezené veřejné investice, je zřejmé, že trh práce začíná chladnout,“ uvádí jeden z analytiků oslovených ekonomických médií.

Rozpočet i trh práce pod tlakem

Rostoucí nezaměstnanost přináší i další problém, zvyšuje tlak na státní rozpočet. Na dávky v nezaměstnanosti a podporu rekvalifikací půjde v roce 2025 podle návrhu Ministerstva práce přes 12 miliard korun, tedy o téměř miliardu více než loni.

Vláda přitom čelila kritice nejen kvůli ekonomickým výsledkům, ale i kvůli způsobu komunikace. „Čtyři roky slyšíme o úspěších konsolidace a odpovědné politiky. Ale běžný občan vidí vyšší ceny, nižší mzdy a rostoucí nejistotu,“ shrnuje jeden z komentářů v tisku.

Co Pražákům na uměle vytvořeném ostrově zcela uniká, nebo dál a dál pokryrecky přehlíží?

Zatímco se v Praze stále hovoří o „stabilní ekonomice“ a „rekordní zaměstnanosti“, realita v některých regionech je zcela odlišná. V nejmenším českém regionu – Karlovarském kraji – se nezaměstnanost v říjnu zvýšila na 5,6 %, tedy výrazně nad celorepublikový průměr.

Rozdíly v příjmech jsou propastné: průměrná mzda se o proti Praze překračuje už dvacet tisíc měsíčně. Život místích je reálně živoření. Lidé utíkají z Karlovarského kraje nejčastějí do Německa, Norska a Dánska, aby mohli žít v komfortu chudých evropanů.

V kraji téměř neexistují manažerské pozice nadnárodních korporací, chybí větší průmysl, nedostatečná infrastruktura i státní instituce – například Krajský soud. Vlakové spojení s hlavním městem je katastrofální, dálnice směrem na Prahu i do Německa zůstávají nedokončené. To všechno jsou problémy, které se zde hromadí už desítky let.

Výsledek? Region, který se po roce 1989 ocitl v roli „okraje republiky“, zůstává mimo hlavní rozvojové proudy. Stát i vlády všech barev sice mluvily o „rovnoměrném rozvoji“, ale většina rozvojových projektů se soustředila do Prahy a Středočeského kraje. Karlovarský kraj tak za více než třicet let svobody a demokracie ztratil šanci skutečně se přiblížit západní Evropě – spíše se propadl směrem k úrovni rozvojových regionů.

Nastupující vláda, ať už vznikne jaká koli, bude po vládě Fialy mimo manžerský amaterismus čelit spirále zadlužení, které už roztočila dluhy ve výši přesahující tři bilióny korun s tím, že úroky za dluhy se pohybují okolo sta miliard ročně. Takové šílené výsledky, kromě vlády Petra Fialy z ODS za existenci České republiky nepředvedl doposud nikdo.

Lidi v Karlovarském kraji berou v průměru o dvacet tisíc měsíčně méně než v Praze!

Přehled průměrných mezd ukazuje na katastrofický rozdíl mezi Prahou a Karlovarským krajem, kdy i podprůměrný ekonom musí vnímat kritický dopad sinergických efektů, které dál decimují obyvatelstvo v produktivním věku.