Politická neziskovka placená ze zahraničních zdrojů fanatizovala dav na Letné v Praze

Kamiony, autobusy, přenosové vozy, televizní technika a velká mediální show. Člověk by skoro nabyl dojmu, že se nekoná občanská demonstrace, ale mimořádně nákladná reklamní kampaň na záchranu netransparentně hospodařícího mediálního impéria.

Na Letenské pláni se 15. listopadu odehrála další demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii. Tentokrát se hlavním tématem stala Česká televize a Český rozhlas. Pod hesly o nezávislosti médií se sešli herci, zpěváci, studenti, aktivisté a příznivci současného modelu financování veřejnoprávních médií.

A samozřejmě nechyběl Mikuláš Minář. Podle jeho slov přišlo více než 350 tisíc lidí. Takové číslo je ovšem potřeba brát jako údaj organizátora, nikoliv jako nezávisle ověřený počet účastníků. Jedno je jisté: Letná se opět stala kulisou politického představení, ve kterém se občanská angažovanost prolínala s velmi konkrétními politickými požadavky.

Veřejnoprávní služba, nebo miliardový mediální podnik?

Celá demonstrace měla údajně bránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Jenže jedna zásadní otázka zůstala v pozadí: kdo vlastně kontroluje hospodaření těchto institucí a jak efektivně se nakládá s miliardami korun, které každoročně pocházejí z kapes občanů?

Občan má právo vědět, kolik stojí skutečná veřejná služba a kolik stojí celý rozsáhlý provoz mediálního podniku. Kolik peněz jde na zpravodajství, kolik na vlastní tvorbu, kolik na externí produkce, kolik na honoráře, agentury, techniku a provozní náklady?

O tom se občané nedozvěděli zhola nic.

---

Minářova Letná: demokracie, nebo politická demonstrace?

Mikuláš Minář se na pódiu opět pasoval do role hlasu občanské společnosti. V projevech nechyběly emotivní výzvy, ostrá slova, politické narážky a kritika představitelů vládní koalice.

Pozornost si zaslouží také způsob, jakým se demonstrace postupně posouvala od obrany veřejnoprávních médií k politickému tlaku na konkrétní představitele vlády.

Po kritice Motoristů se terčem pozornosti stala také SPD a Tomio Okamura. Vystupující zmiňovali jeho odvolání a požadovali změny v oblasti obrany.

Jestliže organizátor svolává demonstraci na podporu médií, ale současně využívá pódium k politickému tlaku na konkrétní koaliční partnery, měl by otevřeně přiznat, že nejde pouze o obranu veřejnoprávnosti. Jde také o politickou mobilizaci.

Herci, studenti a předem připravené emoce

Na pódiu se vystřídala řada známých osobností. Herci, zpěváci a další veřejně známé tváře dostali prostor pro své projevy. Některá vystoupení působila spíše jako emocionální apel, než jako věcná debata o budoucnosti médií.

Milion chvilek a otázka zahraničního financování

Milion chvilek pro demokracii je politicky aktivní spolek, který dlouhodobě organizuje demonstrace a vyjadřuje se k dění v České republice. Jeho legitimním právem je pořádat veřejná shromáždění. Stejně legitimním právem veřejnosti je ale ptát se, kdo tuto činnost financuje.

A co Česká televize?

Zatímco na Letné se demonstrovalo za zachování dosavadního modelu financování, zůstává otevřená otázka, zda někdy uvidíme skutečně důkladný veřejný audit hospodaření České televize.

Kolik stojí jednotlivé pořady? Kolik peněz odchází externím produkčním společnostem? Kdo dostává nejvyšší honoráře? Jaké smlouvy se uzavírají? Kolik stojí rozsáhlý aparát instituce?

Demokracie není nedotknutelné právo na koncesionářské poplatky

Zásadní je jedna věc: nikdo nezpochybňuje právo České televize a Českého rozhlasu na existenci. Nikdo nemá automaticky právo požadovat, aby se média stala nástrojem vlády.

Ale stejně tak nikdo nemá právo prohlásit, že současný model je jediný demokratický a jakákoli jeho změna znamená konec svobody.

Občan, který Českou televizi nesleduje, přesto financuje její provoz. Občan, který nesouhlasí s její dramaturgií, nemá možnost své peníze přesměrovat jinam. A občan, který žádá kontrolu výdajů, nemá být automaticky označován za nepřítele demokracie.

A tak zůstává několik jednoduchých otázek:

• Kdy se konečně otevře skutečná diskuse o hospodaření České televize?
• Kdo přesně inkasuje miliardy z koncesionářských poplatků?
• Kolik stojí celý mediální aparát a kolik skutečná veřejná služba?
• Kdo financuje politické demonstrace a kdo kontroluje peněžní toky jejich pořadatelů?
• A hlavně: proč se lidem, kteří chtějí změnu, neustále vysvětluje, že tím ohrožují demokracii?

Demokracie totiž není vlastnictvím herců, moderátorů, politických aktivistů, ani vedení veřejnoprávních institucí. Patří občanům. A právě občané mají poslední slovo k tomu, jak mají být jejich peníze používány.

Mnozí arogantně uráželi vládu České republiky a mluvili o slušných lidech.

Letná skončila. Otázky zůstávají.

Demonstrace Milion chvilek na Letenské pláni – Video: Milion Chvilek pro demokracii, 4H1M.com, Novinky, ČTK, Česká televize . Takový podnik není demonstrace, ale nákladná mediální produkce v řádech stovek, možná miliónů korun, nebo dolarů?

---

---

 

 

Vymáhání dlužných televizních poplatků pro Českou televizi zajišťuje externě advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS, mezi jejíž partnery patří Robert Neruda, manžel europoslankyně Danuše Nerudové. Toto propojení je doložitelné veřejnými dokumenty. Je však důležité rozlišovat mezi profesním propojením a případným politickým střetem zájmů, který samotná existence manželského vztahu neprokazuje.

1. Kdo dostává peníze za vymáhání poplatků?

Česká televize sama dne 2. června 2025 potvrdila, že kancelář zajišťuje právní služby při soudním vymáhání pohledávek.

Odměna kanceláře: 9,5 % + DPH ze základu tvořeného platbami dlužníků na úhradu pohledávek.

2. Kde se objevuje politické propojení?

Je tedy doloženo:

• Česká televize zadala právní služby kanceláři HAVEL & PARTNERS.

• Robert Neruda je jejím partnerem.

• Danuše Nerudová je jeho manželkou a vykonává veřejnou politickou funkci.

Náhoda?

Není však doloženo, že Robert Neruda osobně řídí vymáhání poplatků, že sjednával tuto smlouvu nebo že jeho manželka ovlivňovala její zadání.

---