Masivní hybridní válka, Rusku ukradli data z Rosstatu
Válka má dvě strany, ale podprování konfliku je zájmem mnoha hráčů, kterým nejde ani o Rusko a vůbec ne o Ukrajinu, ale o peníze a moc nad nerostným bohatstvím, zasmluvněných za podmínek, které mohou závidět i největší lischváři a vyžírkové.
Únik údajně interních statistik ruského statistického úřadu Rosstat znovu otevírá otázku skutečných lidských ztrát války na Ukrajině. Hackerské skupiny Silent Crow a Cyber Partisans BY zveřejnily údaje, podle nichž mohlo od února 2022 do srpna 2026 zahynout v souvislosti s válkou téměř 400 až 450 tisíc ruských občanů. Vedle samotného rozsahu ztrát však případ přináší také další zásadní otázku: Nakolik se kybernetické útoky, úniky citlivých informací a jejich následné mediální využití stávají součástí širší hybridní války proti Rusku?
Kolik zmanipulovaných západních občanů, krmených masivní a mediální propagandou, skutečně věří všemu, co se k nim dostává z Ukrajiny i Ruska? Obě strany totiž v rámci svého mocenského a informačního boje využijí cokoliv, kohokoliv a jakýmkoliv způsobem, aby prosadily vlastní zájmy a ovlivnily veřejné mínění. Nejední se jen o prosazení cílů obdou znesvářených stran, ale také o výrobce zbraní, kteří si přejí aby „Žně“ pod jménem válka nikdy neskončily. Právě bohatí zbrojaři často ze zákulisí ovládají a diktují, jak budou hovořit nahlas politici, prezidenti a média, která si často platí ve struktuře svobodného světa.
Deník N je podle řady odborníků ekonomicky napojen na zbrojaře, na hnutí STAN i na prezidenta Pavla. (připraeme v dalším článku)
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno není pouze konfliktem vedeným na frontové linii. Vedle konvenčních vojenských operací se stále výrazněji odehrává také v kyberprostoru, v médiích, v ekonomice a v oblasti strategické komunikace. Informace se staly jednou z nejdůležitějších zbraní obou stran.
Nejnovější případ údajného napadení ruského statistického úřadu Rosstat je názornou ukázkou toho, jak lze získaná data využít nejen k informování veřejnosti, ale také k politickému a psychologickému působení na společnost.
Čísla, která Rusko oficiálně nezveřejňuje
Podle zveřejněné analýzy hackerské skupiny Silent Crow dosahuje počet evidovaných úmrtí souvisejících s válkou až 450 100 osob. Jiná hackerská skupina, Cyber Partisans BY, uvádí nižší číslo 393 881. Rozdíl vyplývá především z odlišné metodiky započítávání jednotlivých kategorií úmrtí.
Silent Crow zahrnula vedle úmrtí přímo spojených s bojovými operacemi také některá nevojenská úmrtí příslušníků ozbrojených sil, nejasné případy a osoby registrované v Rusku, které zemřely na okupovaných územích nebo na Ukrajině.
Podle zveřejněných údajů připadá na rok 2024 celkem 109 683 evidovaných úmrtí a na rok 2025 dalších 182 264. Pro rok 2026 databáze zatím obsahuje 39 296 případů. Tato čísla však nejsou konečná, protože údaje o úmrtích se do statistických registrů dostávají se zpožděním.
Zvláštní pozornost zasluhuje skutečnost, že největší část evidovaných úmrtí připadá na muže ve věku 35 až 44 let. Právě tato věková skupina představuje významnou část ekonomicky aktivní populace a její ztráty mají nejen vojenský, ale také dlouhodobý demografický a ekonomický dopad.
Co skutečně znamená 450 tisíc obětí?
Zásadní je rozlišovat mezi počtem evidovaných úmrtí, počtem padlých vojáků a celkovými vojenskými ztrátami. Nejde o totožné kategorie.
Ve zveřejněné databázi se objevuje 356 056 případů s kódem Y36, který označuje úmrtí v důsledku válečných operací. Další případy jsou evidovány pod kódem Y89.1 nebo slovním označením souvisejícím s bojovou činností.
Samotný kód Y36 však nerozlišuje mezi vojáky a civilisty. Do některých kategorií mohou spadat také civilní oběti bombardování či dalších vojenských operací.
Další část souboru tvoří vojáci, kteří zemřeli v důsledku nemocí, nehod nebo sebevražd. Nelze proto automaticky označit všech 450 100 evidovaných případů za padlé ruské vojáky v přímém boji.
Nezávislá investigativní média Mediazona a BBC mezitím shromažďují jmenný seznam potvrzených úmrtí ruských vojáků. Jejich evidence je založena na veřejných dokumentech, oznámeních příbuzných, regionálních zprávách a dalších ověřitelných informacích. Meduza a Mediazona již dříve odhadovaly, že počet skutečně padlých ruských vojáků mohl na konci roku 2025 dosahovat přibližně 350 tisíc.
Důležité je také upozornění samotných novinářů: autenticita a úplnost uniklých dat se stále prověřují. Rosstat sice potvrdil, že se stal terčem kybernetických útoků, avšak popřel, že by útočníci získali přístup k jeho databázím a odcizili chráněné informace.
Kybernetický útok jako součást hybridní války
Právě zde začíná další rovina celého příběhu.
Hackerská skupina Silent Crow a běloruští Cyber Partisans tvrdí, že získali přístup k rozsáhlému souboru interních informací ruského státního statistického úřadu. Podle jejich tvrzení mělo jít přibližně o 23 terabajtů dat.
Pokud se rozsah útoku a původ zveřejněných dokumentů potvrdí, půjde o významný zásah do informační infrastruktury ruského státu. Taková operace může mít několik účinků: od odhalení informací, které ruské úřady nezveřejňují, přes narušení důvěry občanů ve státní instituce až po vytvoření dalšího politického tlaku na ruské vedení.
Z pohledu hybridního konfliktu přitom není rozhodující pouze samotné získání dat. Stejně důležité je, kdo je získá, jak je vyhodnotí, jakým způsobem je zveřejní a jaký obraz událostí následně vytvoří mezinárodní mediální prostředí.
Zveřejňování skutečných ztrát může být legitimním veřejným zájmem. Současně však může být součástí informační operace, jejímž cílem je oslabit morálku obyvatelstva, zpochybnit schopnost státního vedení a zvýšit vnitropolitický tlak.
Válka má dvě strany, ale podprování konfliku je zájmem mnoha hráčů, kterým nejde ani o Rusko a vůbec ne o Ukrajinu, ale o peníze a moc nad nerostným bohatstvím, které si zasmluvní za podmínek, které mohou závidět i to největší lischváři a vyžírkové.
Při hodnocení těchto událostí je nutné neztrácet ze zřetele širší geopolitický kontext. Rusko zahájilo v únoru 2022 rozsáhlou vojenskou invazi na Ukrajinu. Ukrajina se brání a využívá k tomu nejen konvenční vojenské prostředky, ale také kybernetické operace, zpravodajské informace a strategickou komunikaci.
Současně je Rusko vystaveno rozsáhlému mezinárodnímu tlaku, ekonomickým sankcím, informačním kampaním a kybernetickým útokům. Tyto aktivity je možné v širším bezpečnostním kontextu označit za součást hybridního konfliktu.
To ovšem neznamená, že každá kritická informace o Rusku je automaticky propagandou nebo že každé zveřejnění citlivých dat představuje útok na ruskou společnost. Stejně tak nelze bez důkazů tvrdit, že konkrétní hackerská operace byla přímo organizována ukrajinskou vládou nebo západními zpravodajskými službami.
Rozlišování mezi ověřitelnými fakty, politickou interpretací a propagandou je dnes důležitější než kdykoliv předtím.
Cena války přesahuje hranice bojiště.
Bude Ukrajina další Afrikou, kterou západní země nemilosrdně vytěžili, vydrancovali a vyrobili největší migrační záplavy v historii planety země?
Ať už bude konečné číslo skutečných ruských vojenských ztrát jakékoliv, dosavadní údaje ukazují na mimořádně vysokou lidskou cenu konfliktu.
Za každým evidovaným úmrtím je konkrétní člověk, rodina a další lidé, jejichž životy válka zásadně změnila. Vedle vojenských ztrát je třeba připomínat také ukrajinské vojáky a civilisty, kteří přicházejí o život v důsledku ruské invaze, stejně jako dlouhodobé následky války pro obě společnosti.
Pro Rusko představují vysoké ztráty také významný demografický problém. Odchod statisíců mužů z ekonomicky aktivní populace, zranění, dlouhodobé zdravotní následky a migrace mohou mít dopady na pracovní trh, veřejné finance i budoucí populační vývoj.
Zveřejněné statistiky proto nejsou pouze otázkou vojenské bilance. Mohou se stát důležitým podkladem pro hodnocení dlouhodobých důsledků rozhodnutí ruského politického vedení pokračovat ve válce.
Kdo nakonec vítězí v informační válce?
Případ Rosstat ukazuje, že současný konflikt má několik paralelních bojišť. Jedním z nich je Ukrajina, dalším kyberprostor a třetím veřejné mínění v Rusku i v zahraničí.
Úspěšný hackerský útok může odhalit informace, které by jinak zůstaly skryté. Může ale také vytvořit prostor pro manipulaci, selektivní interpretaci a politické využívání čísel, jejichž původ a úplnost nejsou ještě dostatečně prověřeny.
Právě proto by měla být zveřejněná data posuzována kriticky, bez ohledu na to, zda jejich obsah vyhovuje ruskému, ukrajinskému, nebo západnímu politickému narativu.
Hybridní válka se totiž nevede jen o území a vojenskou převahu. Vede se také o důvěru, informace a schopnost přesvědčit veřejnost o vlastní verzi skutečnosti. A v tomto konfliktu může být pravdivá informace stejně významná jako zbraň – ovšem pouze tehdy, pokud je skutečně pravdivá a správně interpretovaná.
