STAN a stín Dozimetru: Náhoda, nebo systém politických vazeb, který prorostl do veřejné správy?

Když se řekne STAN, mělo by se veřejnosti vybavit hnutí starostů, komunální politiky a odpovědnosti vůči občanům. Jenže kauza Dozimetr přinesla obraz, který je s touto politickou prezentací v ostrém rozporu. Zlodějina z Dozimetru ukazuje na propracovanou a dobře organizovanou strukturu, nikoli na pochybení několika jednostlivců. Existuje celá řada indícíí, které nasvědčují tomu, že obludný Dozimetr je vrcholem obří pyramidy. 

Kauza Dozimetr znovu připomíná otázku, na kterou by měli představitelé hnutí STAN konečně přesvědčivě odpovědět: Jak je možné, že se v okolí významných představitelů tohoto politického uskupení opakovaně objevovala jména lidí spojovaných s prostředím podezřelým z ovlivňování veřejných zakázek?

Aktuální vývoj přináší další nepříjemné pokračování. Podle serveru iDNES.cz má v soudním řízení vystupovat jako svědek bývalý europoslanec a člen STAN Stanislav Polčák. Ten měl v minulosti kontakty s podnikatelem Michalem Redlem, který je podle obžaloby ústřední postavou kauzy, a také s podnikatelem Pavlem Kosem.

Polčák není v kauze obžalovaný. Sám opakovaně odmítá, že by měl s trestnou činností něco společného. Jeho postavení svědka však nic nemění na politické otázce, proč se významní představitelé STAN pohybovali v prostředí lidí, jejichž jména se následně objevila v rozsáhlé korupční kauze.

Dozimetr není jen příběh několika jednotlivců

Podstatou kauzy Dozimetr je podle obžaloby organizované ovlivňování zakázek v pražském Dopravním podniku a dalších institucích. Vyšetřovatelé popsali skupinu kolem Michala Redla, která měla prostřednictvím dosazených manažerů získávat vliv na veřejné zakázky.

Mezi obviněnými se objevil také bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, zvolený za STAN.

To už není pouze otázka osobních známostí jednoho politika. Jde o podezření na propojení politického vlivu, personálních nominací, podnikatelských zájmů a veřejných peněz.

Podstatné jsou také informace o dřívějších kontaktech Stanislava Polčáka s Michalem Redlem a Pavlem Kosem. Seznam Zprávy v červenci 2023 popsaly policejně zaznamenané setkání Polčáka s Kosem. Český rozhlas zase informoval o konzultacích s Redlem ohledně nominací do vedení pražských městských společností.

Samotná známost ani schůzka samozřejmě nedokazují účast na trestné činnosti. V politice ale existuje ještě jedna důležitá kategorie odpovědnosti: důvěryhodnost.

Politická odpovědnost se nedá odložit jako členská průkazka

Zvláštní pozornost si zaslouží skutečnost, že Stanislav Polčák své členství ve STAN nejprve pozastavil a později obnovil.

To otevírá zásadní otázku: Jak hnutí vyhodnocuje důvěryhodnost svých představitelů? Stačí pozastavit členství v době, kdy se objeví nepříjemné informace, a po určité době se jednoduše vrátit?

Politická odpovědnost není totéž co trestní odpovědnost. Politik nemusí být odsouzen, aby musel veřejnosti vysvětlovat své kontakty, rozhodnutí a personální vazby.

A právě v tom spočívá jeden z největších problémů kauzy Dozimetr pro STAN. Nejde pouze o to, co se podaří prokázat jednotlivým obžalovaným před soudem. Jde také o to, zda vedení hnutí dokáže přesvědčivě vysvětlit, jaké mechanismy umožnily, aby se lidé z jeho politického prostředí dostávali do blízkosti aktérů popisovaných v obžalobě.

Starostové, kteří měli hájit veřejný zájem

STAN se dlouhodobě prezentoval jako politické hnutí založené na komunální politice, odpovědnosti a důvěře občanů. Právě proto je Dozimetr pro jeho politickou značku tak zásadním problémem.

Veřejná správa nemá být nástrojem k uspokojování podnikatelských skupin. Městské společnosti nemají fungovat jako kořist politických stran. A veřejné zakázky nemají být předmětem zákulisních dohod.

Pokud obžaloba popisuje mechanismus, ve kterém měli lidé dosazení do vedoucích funkcí sloužit k ovlivňování zakázek, pak jde o mimořádně závažné podezření na zneužívání veřejné moci.

Nelze automaticky označit celé hnutí STAN za organizovanou zločineckou strukturu. Stejně tak ale nelze politické vedení zbavit odpovědnosti za to, jaké lidi přivedlo do veřejných funkcí, jak kontrolovalo jejich činnost a jak reagovalo na varovné signály.

Kolik podobných vazeb ještě musí vyjít najevo?

Dozimetr se stal symbolem problému, který přesahuje jednu politickou stranu. Ukazuje, jak nebezpečné může být propojení politiky, zákulisního lobbingu a veřejných zakázek.

Občané mají právo vědět, kdo skutečně ovlivňuje rozhodování o veřejných penězích. Mají právo znát okolnosti politických nominací a požadovat odpovědi od těch, kteří za ně nesou politickou odpovědnost.

STAN by proto neměl vystačit s tvrzením, že konkrétní politik není obžalovaný. To je právní argument, nikoliv úplná odpověď na otázku politické odpovědnosti.

Důvěra veřejnosti se totiž neztrácí pouze tehdy, když soud někoho odsoudí. Ztrácí se také tehdy, když politici nedokážou vysvětlit, proč se jejich politické prostředí opakovaně objevuje v blízkosti lidí spojovaných s korupčními kauzami.

A právě na tuto otázku by měli Starostové a nezávislí odpovědět. Ne novým politickým sloganem, ale konkrétními fakty, transparentností a vyvozením odpovědnosti.