Česká „kulturní fronta“ má pozoruhodně selektivní sluch a velmi pružnou páteř.
Kde byli komedianti, když vláda Fialy, Rakušana, Pekarové a Bartoše vypínala weby bez soudního příkazu?
Nezačerňovali v ČT smlouvy se svými jmény, které chce veřejnost znát?
Když jde o obranu České televize, hroutí se herci na divadelních prknech a v přímých přenosech roní slzy za svobodu slova. Jakmile ale dojde na lámání chleba u skutečných přešlapů moci, nastává v pražských divadelních kuloárech hrobové ticho.
Kde byli tito samozvaní strážci morálky a demokracie, když vládní pětikoalice (ODS, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti) v tichosti a bez opory v zákoně posvěcovala vypínání nepohodlných webových serverů? Tehdy jim protiústavní zásah do svobody projevu nevadil. Pravda se totiž směla říkat jen ta vládní, řádně orazítkovaná a schválená tou správnou elitou. Najednou nebylo po hrdinném boji za pluralitu názorů ani památky. Hlavně že na Pražský hrad úspěšně doprovodili prezidenta s komunistickou minulostí – se všemi atributy kariérního prospěchářství, které dříve tak hlasitě kritizovali.
Ještě pokrytečtější je jejich slepá obrana institucí žijících z peněz daňových poplatníků. Titíž umělci, kteří se zaštiťují transparentností a pravdou, hrdinně mlčí k tomu, že veřejnoprávní instituce začerňují smlouvy jako na běžícím páse. Proč? Aby se prostý občan náhodou nedozvěděl, kolik milionů z jeho kapes teče do soukromých kont vyvolených produkčních firem a spřátelených tváří.
Demokracie v podání naší kulturní elity je zkrátka jen luxusní zboží na jedno použití. Chrání se jen tehdy, když z ní kape ten správný dotační a honorářový kohoutek.
POLITICKÉ PROSTITUTKY Z ŘAD KOMEDIANTŮ UDĚLAJÍ ZA PENÍZE COKOLIV
V českém veřejném prostoru se diskuse o angažovanosti umělců objevuje pravidelně, zejména v obdobích volebních kampaní nebo společenských krizí. Kritici z řad veřejnosti i alternativních médií často poukazují na herce a osobnosti, které aktivně podporovaly vládní koalice (ODS, STAN, TOP 09) nebo prezidenta Petra Pavla, a obviňují je ze selektivního přístupu k tématům, jako je svoboda slova či hospodaření s veřejnými prostředky.
Většina jmenovaných herců měla vážné problémy s alkoholismem…
Mezi nejvýraznější herecké osobnosti, které se politicky angažují a jejichž veřejná vystoupení bývají kritiky označována za politickou propagandu či pokrytectví, patří:
-
- Petr Čtvrtníček – v minulosti vystupoval v politických kampaních (například pro TOP 09) a aktivně se vyjadřuje k politickému dění. Kritici mu vyčítají, že jeho satirický ostrovtip míří jen jednostranně a přehlíží přešlapy spřízněných politiků.
- Milan Šteindler – otevřeně podporoval pětikoalici a zapojoval se do předvolebních videí a výzev. Podle kritiků tím pomáhal legitimizovat kroky vlády, které v jiných situacích umělci kritizují (např. omezování diskuse).
- Ondřej Vetchý – známý svým silným občanským aktivismem, podporou armády a sbírkami pro Ukrajinu. Kritická část veřejnosti mu vyčítá, že se staví do role morální autority, ale ignoruje kontroverzní kroky vládních představitelů doma.
- Tomáš Hanák – v minulosti se výrazně angažoval v politických kampaních a iniciativách (např. Vyměňte politiky). Část veřejnosti vnímá jeho angažovanost jako snahu elitovat majoritní názor.
- Eva Holubová – velmi aktivní na sociálních sítích i na demonstracích, kde otevřeně podporovala pětikoaliční strany a prezidenta. Kritici její vystupování často označují za odtržené od reality běžných občanů a za jednostrannou propagandu.
Hodnocení těchto projevů jako „pokrytectví“ je v české společnosti předmětem ostrého rozdělení. Zatímco jedna část veřejnosti vnímá jejich kroky jako obranu demokracie a projev občanské odpovědnosti, druhá strana v nich vidí snahu chránit zájmy institucí (včetně České televize), ze kterých kulturní sféra finančně profituje.
foto: fotokoláž
