Český státní dluh láme rekordy. Na každého občana připadá téměř 356 tisíc korun
Státní dluh České republiky dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,882 bilionu korun. Za prvních devět měsíců letošního roku vzrostl o dalších 204,6 miliardy. Rostou také náklady na jeho obsluhu, které letos mohou dosáhnout 110 miliard korun. Za půjčené peníze tak stát platí stále více a na další výdaje mu zbývá méně prostoru.
Česká republika se zadlužuje dál. Podle čtvrtletní zprávy ministerstva financí vzrostl státní dluh od začátku letošního roku do konce září o 204,6 miliardy korun a dosáhl historického maxima 3,882 bilionu korun.
V přepočtu na obyvatele to představuje přibližně 356 046 korun na každého Čecha. Jde sice o statistický přepočet celkového dluhu, nikoli o osobní závazek jednotlivých občanů, přesto názorně ukazuje rozsah závazků, které stát vytvořil a které bude muset v budoucnu financovat.
Dluh roste rychleji než na začátku roku
Míra zadlužení na konci září dosáhla 43,9 procenta hrubého domácího produktu. Na začátku roku přitom činila 42,9 procenta HDP. Zadlužení tedy roste nejen v absolutních číslech, ale také v poměru k výkonu české ekonomiky.
Ministerstvo financí vysvětluje růst dluhu především emisemi státních dluhopisů, jejichž prostřednictvím stát získává prostředky na splácení dřívějších závazků a průběžné financování schodku státního rozpočtu. Na konci září činil rozpočtový deficit 194,5 miliardy korun.
Podle červencové aktualizace strategie financování státního dluhu by se měl celkový dluh do konce roku zvýšit až na 3,991 bilionu korun. Míra zadlužení by měla dosáhnout 44,4 procenta HDP.
Pokud se tento výhled naplní, státní dluh se přiblíží hranici čtyř bilionů korun.
Desítky miliard ročně jen za úroky a obsluhu dluhu
Dalším problémem jsou náklady spojené se samotným zadlužením. Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly za první tři čtvrtletí 74 miliard korun. Za celý rok ministerstvo očekává přibližně 110 miliard korun, zatímco loni tyto výdaje činily 98,1 miliardy.
Náklady zvyšuje rostoucí objem dluhu i vyšší výnosy státních dluhopisů na světových finančních trzích.
Více než sto miliard korun ročně na obsluhu dluhu znamená peníze, které stát nemůže ve stejné výši využít na jiné veřejné potřeby. Nelze je automaticky označit za zbytečně vynaložené prostředky, protože stát musí plnit své finanční závazky. Jejich růst však omezuje prostor pro budoucí rozpočtová rozhodnutí.
Každá další půjčka navíc znamená závazek, který bude nutné v budoucnu splatit nebo refinancovat.
Kdo drží český státní dluh?
Průměrná doba splatnosti českých státních dluhopisů činí 6,2 roku. Ministerstvo financí si stanovilo strategický cíl 6,5 roku.
Přibližně dvě pětiny státních dluhopisů drží domácí banky, asi 28 procent připadá na zahraniční investory a pět procent vlastní české domácnosti. Podíl domácností se zvýšil po červencové emisi Dluhopisů Republiky. Na konci prvního pololetí činil 3,1 procenta.
Státní dluh je financován prostřednictvím státních dluhopisů, pokladničních poukázek, přímých půjček a úvěrů od Evropské investiční banky. Vzniká především dlouhodobým hromaděním schodků státního rozpočtu.
Kdo zaplatí účet za dnešní zadlužování?
Rekordní výše státního dluhu otevírá zásadní otázku české hospodářské politiky: jakým způsobem chce stát zastavit další zadlužování a zajistit, aby si budoucí generace nemusely stále větší část veřejných prostředků vyčleňovat na splácení minulých závazků?
Samotná výše dluhu ještě nevypovídá o celé kondici ekonomiky. Důležité je také to, na co si stát půjčuje, jaké výnosy přinášejí veřejné investice, jak rychle roste ekonomika a zda vláda dokáže dlouhodobě stabilizovat rozpočtové hospodaření.
Rozhodující proto nebude jen to, kolik si stát půjčí v letošním roce, ale především to, zda dokáže omezit strukturální schodky, hospodařit předvídatelně a investovat do projektů, které přinášejí dlouhodobý užitek.
Státní dluh totiž není jen číslo v tabulce ministerstva financí. Je to také závazek vůči budoucnosti, jehož cenu mohou občané pocítit prostřednictvím daní, omezených veřejných služeb nebo menšího prostoru pro další rozvoj země.
ROK STARÝ ODHAD PŘEDČIL OČEKÁVÁNÍ
Vývoj státního dluhu v miliardách korun:
| Rok | Státní dluh (v mld. Kč) |
| 1993 | 158,8 |
| 1994 | 157,3 |
| 1995 | 154,4 |
| 1996 | 155,2 |
| 1997 | 173,1 |
| 1998 | 194,7 |
| 1999 | 228,4 |
| 2000 | 289,3 |
| 2001 | 345,0 |
| 2002 | 395,9 |
| 2003 | 493,2 |
| 2004 | 592,9 |
| 2005 | 691,2 |
| 2006 | 802,5 |
| 2007 | 892,3 |
| 2008 | 999,5 |
| 2009 | 1178,2 |
| 2010 | 1344,1 |
| 2011 | 1499,4 |
| 2012 | 1667,6 |
| 2013 | 1683,3 |
| 2014 | 1663,7 |
| 2015 | 1673,0 |
| 2016 | 1613,4 |
| 2017 | 1624,7 |
| 2018 | 1622,0 |
| 2019 | 1640,2 |
| 2020 | 2049,7 |
| 2021 | 2465,7 |
| 2022 | 2894,8 |
| 2023 | 3110,9 |
| 2024 | 3365,2 |
| 2025 | 3677,6 |
| 3. čtvrtletí 2026 | 3882,2 |
Zdroj: Ministerstvo financí