Česká televize pod palbou nových odhalení. Sedmnáct nahrávek po sedmi letech otevírá otázky kolem kauzy Dozimetr

Zastavená investigace, neodvysílaná reportáž, vazby mezi vedením pražského Dopravního podniku a lidmi z České televize. Investigativní server inFAKTA zveřejnil další část série, která vrací pozornost k okolnostem vzniku kauzy Dozimetr a především k tomu, proč se některé informace nikdy nedostaly na obrazovky veřejnoprávní televize.

Česká televize se dlouhodobě prezentuje jako nezávislá instituce, která má kontrolovat mocné, upozorňovat na korupci a hájit veřejný zájem. Jenže co když se sama stane součástí příběhu, který vyžaduje důkladné vysvětlení?

Právě tuto otázku otevírá nové investigativní zjištění serveru inFAKTA, který 27. října 2026 zveřejnil článek s názvem „Česká televize, díl třetí: Kryla ČT organizovaný zločin? Sedmnáct nahrávek po sedmi letech“.

Reportáž o Petru Hlubučkovi skončila v archivu

Příběh začíná v roce 2019. V pražském Dopravním podniku se připravovaly miliardové zakázky a obchody s městskými pozemky. Policie začínala prověřovat podezření z korupce a redakce Reportérů České televize současně připravovala investigativní reportáž zaměřenou na tehdejšího náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, developerské projekty a hospodaření s majetkem Dopravního podniku.

Podle zveřejněných informací se investigativní tým dostal také k politikům hnutí STAN a TOP 09 a k jejich sponzorům. InFAKTA upozorňuje rovněž na osobní vazby mezi některými lidmi z vedení Dopravního podniku a pracovníky České televize.

Reportáž však nikdy nebyla odvysílána. Vedení redakce její zveřejnění zastavilo a investigace skončila mimo televizní obrazovky.

Anonymní dopis vedení České televize

Zásadní moment přichází v únoru 2020. Tehdejší vedení České televize v čele s generálním ředitelem Petrem Dvořákem dostává anonymní upozornění na existenci neodvysílané reportáže.

Dopis upozorňuje nejen na připravovanou investigaci Petra Hlubučka a obchodů s městským majetkem, ale také na možné osobní vazby mezi vedením pražského Dopravního podniku a lidmi z veřejnoprávní televize.

Informace se dostává až k tehdejšímu šéfovi Reportérů ČT Marku Wollnerovi.

Přestože se později, v červnu 2022, rozjíždí policejní zásah v kauze Dozimetr, původní reportáž se do vysílání nevrací.

Právě tato skutečnost představuje jednu z nejzávažnějších otázek celé investigace: proč televize, která má kontrolovat moc a upozorňovat na podezřelé hospodaření s veřejnými penězi, nedala prostor materiálům, které se týkaly později tolik diskutované kauzy?

Sedmnáct původních nahrávek jako důkazní materiál

Nejnovější zveřejněná část investigace přináší další zásadní informaci. Redakce inFAKTA uvádí, že po sedmi letech nalezla v archivu České televize sedmnáct původních nahrávek souvisejících s tehdy připravovanou reportáží.

To otevírá další otázky:

• Jaký byl skutečný obsah všech sedmnácti nahrávek?

• Kdo rozhodl o zastavení investigace?

• Kdo měl přístup k natočeným materiálům?

• Proč se reportáž nevrátila do vysílání ani po policejním zásahu v kauze Dozimetr?

• Byly informace o podezřelých obchodech a osobních vazbách dostatečně prověřeny?

Samotná existence nahrávek samozřejmě ještě nedokazuje, že Česká televize kryla organizovaný zločin. Je však legitimní požadovat vysvětlení, proč byla investigace zastavena a jak bylo s pořízenými materiály naloženo.

Veřejnoprávní televize musí vysvětlovat, nikoliv mlčet

Celá kauza přichází v době, kdy se v České republice vede ostrá politická debata o budoucím financování České televize a Českého rozhlasu.

Zastánci současného systému financování často argumentují nezávislostí veřejnoprávních médií. Jenže nezávislost nelze měřit pouze způsobem, jakým instituce vybírá peníze od občanů. Je nutné ji posuzovat také podle toho, jak sama nakládá se svou odpovědností, jak kontroluje mocné a zda poskytuje veřejnosti úplné a ověřitelné informace.

Pokud investigativní redakce připraví materiál o podezřelých obchodech s veřejným majetkem a následně jej vedení televize zastaví, musí existovat srozumitelné vysvětlení. Obzvlášť tehdy, když se později stejné prostředí dostane do centra rozsáhlé korupční kauzy.

Veřejnost má právo vědět, zda šlo o novinářské rozhodnutí, nedostatečně ověřené informace, nebo o selhání redakční nezávislosti.

Veřejnoprávní médium nemůže požadovat důvěru občanů automaticky. Musí si ji zasloužit vlastní prací, transparentností a schopností kontrolovat také samo sebe.

Sedmnáct nahrávek po sedmi letech proto není jen příběhem jedné neodvysílané reportáže. Je to především příležitost znovu otevřít otázku, jak funguje kontrola moci v médiích, která jsou financována z peněz veřejnosti.

Zdroj: Investigativní server inFAKTA, 27. 10. 2026.

Původní článek: Kryla ČT organizovaný zločin? Sedmnáct nahrávek po sedmi letech.

Redakční poznámka: Plný text původní investigace je na inFAKTA dostupný jako prémiový obsah. Článek výše vychází z veřejně přístupného shrnutí. Otázka případného krytí organizovaného zločinu zůstává otázkou investigace, nikoliv prokázaným závěrem.