Podezřelá armádní zakázka, další stín nad vládou ODS?

Zakázka na nákup speciálních dronů pro Vojenskou policii, kterou realizovalo Ministerstvo obrany České republiky pod vedením ministryně Jana Černochová (ODS), vyvolává vážné otázky ohledně transparentnosti, kontroly rizik i politických vazeb.

Resort uzavřel bez otevřené soutěže smlouvu na dodávku deseti dronů se společnostmi Summit Defense a Summit Advanced Systems. Kontrakt byl podepsán napřímo s odůvodněním, že dodavatel má exkluzivní zastoupení amerického výrobce Easy Aerial pro vybraný typ bezpilotního prostředku.

Ministerstvo zaplatilo zálohu ve výši 17,6 milionu korun. Drony však ani po opakovaných odkladech nedorazily. Firmy následně skončily v insolvenci a stát nyní vymáhá nejen zaplacenou zálohu, ale i smluvní pokuty. Reálná návratnost těchto prostředků je podle dostupných informací velmi nejistá.

Politické souvislosti

Celá věc by patrně nevzbuzovala takovou pozornost, kdyby se kolem ní nepohybovala jména spojená s vládními strukturami. Ve vedení dotčených firem dříve působil bezpečnostní expert a někdejší poradce premiéra Petr FialaTomáš Pojar. Ten sice uvádí, že ze společnosti odešel téměř dva roky před podpisem kontraktu a o zakázce nevěděl, nicméně jeho dřívější angažmá posiluje dojem personálního propojení mezi soukromým dodavatelem a vládními kruhy.

Ministerstvo obhajuje postup tím, že zálohové platby jsou v oblasti obranných akvizic běžné a že konkrétní typ techniky si vybrala Vojenská policie kvůli specifickým požadavkům. Kritici však upozorňují na několik problematických bodů:

  • zakázka bez otevřené soutěže,
  • prověření ekonomického zdraví dodavatele,
  • vysoká záloha vyplacená před dodáním,
  • slabé záruky návratnosti veřejných prostředků.

Otázkou zůstává, zda byla rizika vyhodnocena s dostatečnou pečlivostí, a zda by obdobný kontrakt obstál při důkladné veřejné kontrole.


Historie korupčních kauz spojených s ODS

Občanská demokratická strana vznikla v roce 1991 a během své existence byla opakovaně spojována s korupčními či klientelistickými aférami. Je však důležité rozlišovat mezi politickou odpovědností strany jako celku a trestní odpovědností konkrétních jednotlivců.

Mezi nejznámější kauzy patří například:

  • Financování ODS v 90. letech (tzv. „sarajevský atentát“ a sponzorské dary) – neprůhledné financování vedlo k pádu vlády Václava Klause v roce 1997.
  • Kauza Opencard (Praha) – projekt městské karty realizovaný v době primátorů za ODS, který skončil soudními spory a odsouzením některých představitelů města.
  • Pád vlády v roce 2013 – policejní zásah na Úřadu vlády vedl k rezignaci premiéra Petr Nečas (ODS). V kauze byli odsouzeni někteří aktéři za zneužití pravomoci a korupci.

Kromě těchto velkých případů se objevila řada regionálních a komunálních afér (např. manipulace zakázek, klientelistické sítě v krajích či městech), ve kterých figurovali jednotliví členové strany.

Kolik skandálů?

Na otázku „kolik korupčních skandálů má ODS za svou existenci na svědomí“ nelze odpovědět jedním přesným číslem. Záleží na tom, zda započítáme:

  • pouze pravomocně odsouzené případy,
  • nebo i mediálně popisované aféry bez soudního verdiktu,
  • případně kauzy na komunální a regionální úrovni.

ODS jako strana byla během tří desetiletí existence spojována s desítkami kauz různé závažnosti. Vedení ODS opakovaně tvrdí, že šlo o selhání jednotlivců, nikoli systémový problém, ale těch jednotlivců stále přibývá a korupce v ODS nemá ani žádné systémové řešení. Dalo by se s nadsázkou říct, že: “ Občanský demokrat, kdy chodil, tudy krad.“ 


Politická odpovědnost a důvěra

Aktuální případ s drony přichází v době, kdy vláda zdůrazňuje potřebu masivních investic do obrany. Právě proto je důvěryhodnost akvizičních procesů klíčová. Pokud stát vyplatí miliony předem firmám, které následně skončí v insolvenci, podkopává to důvěru veřejnosti bez ohledu na to, zda šlo o úmysl, nebo o selhání kontroly.

Zůstává otázkou, zda bude případ detailně prošetřen, zda budou vyvozeny osobní či politické důsledky


Opravdu se členové ODS zajímají o blaho občanů České republiky, nebo si jen přišli tradičně namastit své vlastní kapsy?

Tento seznam je pouhou špičkou ledovce z tisíců další kauz, které dosud nejsou odhaleny

  1. Kauza Lehké topné oleje
  2. JAK KRACHOVALY BANKY
  3. TAJNÉ FINANCOVÁNÍ ODS
  4. ČKA
  5. Účet za privatizaci pro občany coby účastníky privatizace
  6. Komerční banka
  7. Privatizace Telecomu
  8. Harvardské fondy
  9. Topolánek a jeho aféry
  10. Toskánská aféra
  11. Topolánek a jeho ministr Řebíček
  12. Topolánek a jeho ministr Langer
  13. Topolánek a jeho Marek Dalík
  14. Topolánek a jeho nemovitosti
  15. Topolánek a dluh VAE
  16. Topolánek a přeběhlíci
  17. Topolánek a radar v Brdech
  18. Topolánkova vláda a letadla CASA
  19. Topolánek a hazardní lobby
  20. Topolánek a jeho boj proti protikorupčním opatřením
  21. Topolánek a justiční mafie
  22. Topolánek a projekty zdravotnictví
  23. Amnestie Václava Klause
  24. OPENCARD
  25. DPP a Rittig
  26. Prodej akcií VNG
  27. IZIP
  28. Kauza ROP Jihozápad
  29. Kauza ROP Severozápad
  30. Kauza Drobil a stavba čistírny odpadních vod v Praze
  31. Kauza ProMoPro
  32. Obchod s dluhopisy ministra Kocourka
  33. Kmotři ODS
  34. H-Systém
  35. Union Banka
  36. Fondy ČNIS
  37. AGB IF II.
  38. Motoinvest a Agrobanka
  39. Investiční a poštovní banka (IPB)
  40. C.S. Fondy
  41. Key Investments
  42. Kauza České pivo
  43. Toskánská aféra
  44. Další aféra se sponzoringem ODS 2012 – 2013
  45. Restituce
  46. Solární baroni
  47. Marek Šnajdr
  48. Petr Bursík
  49. Kauza Kampelička, vynášení peněz z banky v pytlích neznámo kam
  50. Kauza Bitcoiny, ministr Blažek ODS alias Don Pablo z Brna
  51. Kauza Dozimetr, kde byly zapleteny špičky STAN, TOP 09 a ODS

 


Poradce premiéra Pojar obdržel medaili Za zásluhy. Pavel ocenil jeho roli po začátku války na Ukrajině.