Brno/Praha/Karlovy Vary
Poškození sochy druhého československého prezidenta Edvarda Beneše před Právnickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně a současně konání srazu Sudetoněmeckého landsmanšaftu znovu otevřely citlivou debatu o historických vztazích mezi Čechy a Němci. Ve veřejné anketě většina respondentů uvedla, že českému národu v historii více ublížili Němci než Rusové.
Diskuse se opírá především o tragické události druhé světové války, které jsou v české společnosti stále hluboce zakořeněné. Respondenti ankety připomínají nacistickou okupaci, vyhlazení obcí Lidice a Ležáky i utrpení tisíců českých občanů v nacistických koncentračních táborech. Podle mnoha hlasů byli lidé pronásledováni a vražděni pouze kvůli své české národnosti a jazyku.
Téměř šedesát procent dotázaných zároveň uvedlo, že nepovažuje pořádání sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky za správné. Kritici tvrdí, že podobné akce mohou zbytečně otevírat historické spory a komplikovat Česko-německé vztahy.
K tématu se vyjádřil také bývalý jihomoravský hejtman a právník Michal Hašek, který v souvislosti s poničením Benešovy sochy podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Podle něj jsou Česko-německé vztahy dlouhodobě stabilní a smíření mezi oběma národy již proběhlo na státní i mezilidské úrovni.
„Údajná potřeba se znovu smiřovat je podle mě uměle udržované téma,“ uvedl Hašek. Kriticky se vyjádřil také vůči organizátorům některých smiřovacích akcí, které podle něj reprezentují spíše aktivistické a politické skupiny než širší veřejnost.
Další výrazný komentář zazněl z Karlových Varů. Doktor Michal Riško a bývalý náměstek primátora Karlových Varů upozornil, že otázka Sudet a poválečného vývoje nelze oddělit od současné ekonomické situace regionů, které byly historickými událostmi nejvíce zasaženy.
„Tisíce Čechů musely v minulosti nuceně opustit Karlovarsko, po válce následovalo vysídlení Němců a dnes region vymírá, protože odcházejí mladí lidé hlavně z ekonomických důvodů. Nejmenší český kraj byl opakovaně, uměle osídlován a podle mého názoru je regionem nejvíce poznamenaným tragédiemi nacismu, socialismu a novodobého politicko-ekonomického extrémismu,“ uvedl Riško.
Podle něj není jen problémem samotný sudetoněmecký sjezd v Brně, který označil za politickou provokaci, ale především dlouhodobý ekonomický vývoj České republiky po roce 1989. Riško kritizoval propastné rozdíly mezi regiony a upozornil na extrémně nízké příjmy obyvatel Karlovarského kraje ve srovnání s Prahou.
„Jestliže mají obyvatelé Prahy v průměru o desítky tisíc korun vyšší měsíční příjmy než lidé v Karlovarském kraji, jde o velmi vážný problém. Ročně se průměrný rozdíl v příjmech blíží ke čtvrt miliónu korun na hlavu. Tohle je propastný a hanebný rozdíl, který se jen tak v zemích EU nevidí. Polistopadové politické reprezentace podle mě dlouhodobě přehlíží ekonomické rozdíly mezi regiony, které byly historicky nejvíce, nesrovnatelně a nevratně poškozeny. Dodnes v pohraničí nebylo obnoveno mnoho dříve prosperujících obcí, které nadobro zanikly,“ uvedl.
Riško zároveň dodal, že pokračující odliv mladých lidí a nedostatek investic mohou podle něj vést k dalšímu oslabování regionu. Podle jeho slov by stát měl více podporovat hospodářský rozvoj strukturálně postižených oblastí a zabránit tak dramatickému prohlubování sociálních rozdílů mezi arogantním centrem a druhořadým pohraničím, které už řadu generací nepatří pod Německo, ale do Československé a následně České republiky. Mladí lidé dnes často vůbec netuší, že naše pohraničí bylo zalito krví, utrpením a bolestí Čechů i v dobách, kdy si v Praze v klidu a pohodě intelektuálové cinkali sklínkami s moravským vínem a vedli po večerech velkoduché polemiky nad českou státností a historií.
Debata kolem odkazu Edvarda Beneše, poválečného uspořádání i role sudetských Němců tak zůstává i více než osmdesát let po konci druhé světové války citlivým tématem české společnosti, které se dnes prolíná také s otázkami regionálních nerovností a ekonomické budoucnosti českého pohraničí, stále se více propisujícího na německý pracovní trh, a to díky macešské politice, centralistické ignoranci a demokratické většiny k nejmenším, nejslabším a nejpostiženějším českým regionům, jako by stále patřily do mnohokrát a totálně zničených, německých Sudet.
audioverze:
zdroj ankety: Parlamentní listy