Podezřelá armádní zakázka, další stín nad vládou ODS?

Zakázka na nákup speciálních dronů pro Vojenskou policii, kterou realizovalo Ministerstvo obrany České republiky pod vedením ministryně Jana Černochová (ODS), vyvolává vážné otázky ohledně transparentnosti, kontroly rizik i politických vazeb.

Resort uzavřel bez otevřené soutěže smlouvu na dodávku deseti dronů se společnostmi Summit Defense a Summit Advanced Systems. Kontrakt byl podepsán napřímo s odůvodněním, že dodavatel má exkluzivní zastoupení amerického výrobce Easy Aerial pro vybraný typ bezpilotního prostředku.

Ministerstvo zaplatilo zálohu ve výši 17,6 milionu korun. Drony však ani po opakovaných odkladech nedorazily. Firmy následně skončily v insolvenci a stát nyní vymáhá nejen zaplacenou zálohu, ale i smluvní pokuty. Reálná návratnost těchto prostředků je podle dostupných informací velmi nejistá.

Politické souvislosti

Celá věc by patrně nevzbuzovala takovou pozornost, kdyby se kolem ní nepohybovala jména spojená s vládními strukturami. Ve vedení dotčených firem dříve působil bezpečnostní expert a někdejší poradce premiéra Petr Fiala – Tomáš Pojar. Ten sice uvádí, že ze společnosti odešel téměř dva roky před podpisem kontraktu a o zakázce nevěděl, nicméně jeho dřívější angažmá posiluje dojem personálního propojení mezi soukromým dodavatelem a vládními kruhy.

Ministerstvo obhajuje postup tím, že zálohové platby jsou v oblasti obranných akvizic běžné a že konkrétní typ techniky si vybrala Vojenská policie kvůli specifickým požadavkům. Kritici však upozorňují na několik problematických bodů:

• zakázka bez otevřené soutěže,
• prověření ekonomického zdraví dodavatele,
• vysoká záloha vyplacená před dodáním,
• slabé záruky návratnosti veřejných prostředků.

Otázkou zůstává, zda byla rizika vyhodnocena s dostatečnou pečlivostí, a zda by obdobný kontrakt obstál při důkladné veřejné kontrole.

Historie korupčních kauz spojených s ODS

Občanská demokratická strana vznikla v roce 1991 a během své existence byla opakovaně spojována s korupčními či klientelistickými aférami. Je však důležité rozlišovat mezi politickou odpovědností strany jako celku a trestní odpovědností konkrétních jednotlivců.

Mezi nejznámější kauzy patří například:

• Financování ODS v 90. letech (tzv. „sarajevský atentát“ a sponzorské dary) – neprůhledné financování vedlo k pádu vlády Václava Klause v roce 1997.
• Kauza Opencard (Praha) – projekt městské karty realizovaný v době primátorů za ODS, který skončil soudními spory a odsouzením některých představitelů města.
• Pád vlády v roce 2013 – policejní zásah na Úřadu vlády vedl k rezignaci premiéra Petr Nečas (ODS). V kauze byli odsouzeni někteří aktéři za zneužití pravomoci a korupci.

Kromě těchto velkých případů se objevila řada regionálních a komunálních afér (např. manipulace zakázek, klientelistické sítě v krajích či městech), ve kterých figurovali jednotliví členové strany.

Kolik skandálů?

Na otázku „kolik korupčních skandálů má ODS za svou existenci na svědomí“ nelze odpovědět jedním přesným číslem. Záleží na tom, zda započítáme:

• pouze pravomocně odsouzené případy,
• nebo i mediálně popisované aféry bez soudního verdiktu,
• případně kauzy na komunální a regionální úrovni.

ODS jako strana byla během tří desetiletí existence spojována s desítkami kauz různé závažnosti. Vedení ODS opakovaně tvrdí, že šlo o selhání jednotlivců, nikoli systémový problém, ale těch jednotlivců stále přibývá a korupce v ODS nemá ani žádné systémové řešení. Dalo by se s nadsázkou říct, že: “ Občanský demokrat, kdy chodil, tudy krad.“ 

Politická odpovědnost a důvěra

Aktuální případ s drony přichází v době, kdy vláda zdůrazňuje potřebu masivních investic do obrany. Právě proto je důvěryhodnost akvizičních procesů klíčová. Pokud stát vyplatí miliony předem firmám, které následně skončí v insolvenci, podkopává to důvěru veřejnosti bez ohledu na to, zda šlo o úmysl, nebo o selhání kontroly.

Zůstává otázkou, zda bude případ detailně prošetřen, zda budou vyvozeny osobní či politické důsledky

Opravdu se členové ODS zajímají o blaho občanů České republiky, nebo si jen přišli tradičně namastit své vlastní kapsy?

Tento seznam je pouhou špičkou ledovce z tisíců další kauz, které dosud nejsou odhaleny

1. Kauza Lehké topné oleje
2. JAK KRACHOVALY BANKY
3. TAJNÉ FINANCOVÁNÍ ODS
4. ČKA
5. Účet za privatizaci pro občany coby účastníky privatizace
6. Komerční banka
7. Privatizace Telecomu
8. Harvardské fondy
9. Topolánek a jeho aféry
10. Toskánská aféra
11. Topolánek a jeho ministr Řebíček
12. Topolánek a jeho ministr Langer
13. Topolánek a jeho Marek Dalík
14. Topolánek a jeho nemovitosti
15. Topolánek a dluh VAE
16. Topolánek a přeběhlíci
17. Topolánek a radar v Brdech
18. Topolánkova vláda a letadla CASA
19. Topolánek a hazardní lobby
20. Topolánek a jeho boj proti protikorupčním opatřením
21. Topolánek a justiční mafie
22. Topolánek a projekty zdravotnictví
23. Amnestie Václava Klause
24. OPENCARD
25. DPP a Rittig
26. Prodej akcií VNG
27. IZIP
28. Kauza ROP Jihozápad
29. Kauza ROP Severozápad
30. Kauza Drobil a stavba čistírny odpadních vod v Praze
31. Kauza ProMoPro
32. Obchod s dluhopisy ministra Kocourka
33. Kmotři ODS
34. H-Systém
35. Union Banka
36. Fondy ČNIS
37. AGB IF II.
38. Motoinvest a Agrobanka
39. Investiční a poštovní banka (IPB)
40. C.S. Fondy
41. Key Investments
42. Kauza České pivo
43. Toskánská aféra
44. Další aféra se sponzoringem ODS 2012 – 2013
45. Restituce
46. Solární baroni
47. Marek Šnajdr
48. Petr Bursík
49. Kauza Kampelička, vynášení peněz z banky v pytlích neznámo kam
50. Kauza Bitcoiny, ministr Blažek ODS alias Don Pablo z Brna
51. Kauza Dozimetr, kde byly zapleteny špičky STAN, TOP 09 a ODS

Poradce premiéra Pojar obdržel medaili Za zásluhy. Pavel ocenil jeho roli po začátku války na Ukrajině.