Svěrák byl za socialismu komunista, jak to bylo s StB?

audio verze v záhlavý

Jméno Zdeněk Svěrák, známý herec a bývalý člen Komunistické strany Československa (KSČ) z dob socialismu má v archivu StB dokonce dvě krycí jména.

Svěrák dnes často vyobrazován jako morální maják současnosti, výrazně a veřejně zasahuje do současné politiky. Jeho jméno se také objevuje v archivech Státní bezpečnosti (StB). Možná si to také „odpracoval“ jako současný prezident Petr Pavel. Otazníky Svěrákovi rozkolísané minulosti zřejmě jeho vlastním přičiněním, díky vnějším zásahům politiků nebude možné potvrdit ani vyvrátit. Byl či nebyl Svěrák agentem StB. O tom asi rozhodovat soud už nebude. Jednostranné tvrzení bude vždy jen slovem, které nemá právní váhu důkazu.

Existuje mnoho pochybností a mnoho zajímavých indicií, proti mediálně šířeném moralním narativu založeném na tvrzení bez důkazů.

Už jen fakt o komunistické minulosti, kterou nelze zamést pod koberec ani zpochybnit, je znepokojující.  Mediálně budovaný obraz kladného hrdiny však rozrušují informace, které popírají zavedené postupy a pravidla. 

Dalším faktem je, že známý herec s komunistickou minulostí se dnes veřejně vyjadřuje k současné politice, měl hned krycí jména dvě, která StB přidělovala svým agentům, a to „Rak a Sprcha“. Tento fakt opět nelze zpochybnit, protože existují přímé důkazy také na to,  že se vše kolem Svěráka a StB chtělo zlikvidovat. 

Dalším faktem je skutečnost, že z archivů StB se ztratila celá řada svazků a kompletních spisů i přes to, že byly pečlivě uchovávány a chráněny proti zneužití, či vyzrazení. Existuje řada svědectví, která shodně uvádí, že mnoho agentů StB si své svazky z archivu odvezlo a v soukromí zničilo. Zda tato „služba“ byla po listopadu 1989 zdarma, nebo za úplatu, či šlo o přátelskou pomoc mezi tehdejšímí komunistickými kádry, není jasné a jednalo by se o spekulaci. Ale v té době na úřadech, které o všem rozhodovaly seděli hlavně kovaní komunisté.

Dalším faktem je, že o Svěrákově vědomé spolupráci s komunistickou tajnou policií StB neexistují přímé ani  jiné věrohodné důkazy.

Podle zpráv České televize se Zdeněk Svěrák údajně probojoval do Armádního oddělení Československého rozhlasu se stranickou knížkou v kapse. Už zde je komunistický klientelismus patrný v konkrétní podobě prospěchářstí v době, kdy měl Svěrák plnit úkoly pro vlast v řadách Lidově demokratické armády.

Podle dobových veřejných zdrojů, však ne za zcela jasných důvodů došlo k tomu, že v roce 1990 tehdejší ministr vnitra Richard Sacher, nechal vyjmout ze seznamu StB několik lidí. Mezi nimi také Svěráka vedeného pod krycími jmény Sprcha a Rak. I to je dnes historický fakt, který se často vytrhává v médiích z kontextu, nebo se úplně vynechává, když se píše o Svěrákově působení v době socialismu.

Důežité je, že teprve zásahem tehdejšího ministra vnitra mohlo dojít k odstranění důkazů a důležitých informací, které by dnes mohly herce Svěráka jednoznačně očistit před nezávislým soudem, nebo potvrdit jeho pozici a úkoly, které plnil pro StB. Očištění svého jména před nezávislým soudem, nebyl zjevně nikdy Svěrákův cíl, jinak by se tak už dávno stalo. 

Dalším faktem je, že herec Svěrák byl členem KSČ od roku 1961. Jeho hlavní činnost byla kulturní a politická. Svěrák končí v KSČ roku 1969. Po roce 1989 se jeho jméno objevilo v některých seznamech evidovaných osob StB. Evidenci vedla StB také o lidech, které sledovala, kontaktovala nebo se je snažila využít, a to i bez jejich vědomí, Ale ti nikdy nedostávali krycí jména. Podivných okolnosti týkajících se přímo Svěráka je na jednoho herce jednoznačně příliš mnoho.

Není spolehlivě doloženo, že by Zdeněk Svěrák byl agentem nebo spolupracovníkem StB, stejně vedení jeho osoby v evidenci StB není přímým důkazem spolupráce. Svěráka nelze jednoznačně očistit ani obvinit bez úplných a jednoznačných důkazů, které dnes už nemusí být k dispozici.

Ale ani komunistická minulost z doby socialistického Československa Svěrákovi na jeho morálním a charakterovém kreditu mnoho nepřidává. 

Krycí jména se nerozdávala na potkání a než k tomu došlo, tak probíhala celá řada procesů.

Historici se v hodnocení těchto kroků dodnes ne zcela shodují. To, že některá rozhodnutí byla správná, jako ochrana nevinných, jiná mohla být ovlivněna chaosem nebo politickými tlaky,  jako je klientelismus, známosti, nebo se mohlo jednat o bývalé komunisty, kteří si šli na ruku.

Navíc i sám Svěrák zjevně nikdy nechtěl stanout před nezávislým soudem, který by ho jednou provždy očistil. Je to ten stejný Svěrák, který hlasitě adoruje na podiu před davy svobodu a demokracii s podtónem nálepkování každého jiného názoru, před kterým varuje, kdy v jediné větě si vzápětí protiřečí, když si demokracii výkládá po svém a nikoli, jako vládu názoru většiny postavené na svobodných volbách.

Líbivá slova známého herce šířená masivně v mediálním prostředí mohou být jen další role, která se odehraje podle předem stanoveného scénáře,  za předem domluvený honorář. Doufejme, že nikdo z českých občanů v dnešní době nemyslí, že herci hrají zadarmo?


BLÁHOPŘÁT K NAROZENÍNÁM SVĚRÁKA PŘIŠLI I MANŽELÉ PAVLOVI


audioverze:


Poznamka redakce:

Pokud  pracujete snad zadarmo, prosím napište nám do redakce, rádi vašich služeb využijeme.

Kdo a kdy dostával krycí jméno od StB?

Agent

  • ano, vždy
  • šlo o plnohodnotného tajného spolupracovníka
  • krycí jméno bylo standardní součástí spolupráce
  • používalo se ve všech zprávách místo skutečného jména

typický případ: „agent s krycím jménem XY“


Kandidát tajné spolupráce (KTS)

  • ano, ale ne vždy
  • pokud se s ním už počítalo pro konkrétní využití, mohl krycí jméno dostat už v této fázi
  • často ale ještě ne

Důvěrník / informátor

  • obvykle ne
  • často byli vedeni pod skutečným jménem
  • krycí jméno se mohlo objevit, pokud StB chtěla jejich identitu více chránit

Kdo krycí jméno nedostával

Prověřovaná osoba (PO)

  • žádné krycí jméno
  • šlo o sledovanou osobu, ne spolupracovníka

Sledovaná / nepřátelská osoba

  • také bez krycího jména
  • StB o nich vedla spisy pod jejich skutečnými údaji

Náhodné kontakty a osoby ve svazcích

  • lidé zmínění ve spisech (kolegové, rodina apod.)
  • bez krycích jmen