Transparentnost financování neziskových organizací je klíčovým tématem současné demokratické debaty. Vedle legitimních občanských iniciativ se však stále častěji objevuje otázka: může se organizace, která se navenek prezentuje jako neutrální občanské hnutí, fakticky proměnit v jednostranný, dobře organizovaný a finančně silný nástroj politické agitace?
Tato otázka se v českém prostředí diskutuje například v souvislosti s aktivitami spolku Milion chvilek pro demokracii, jehož tváří byl mimo jiné Mikuláš Minář. Nejde však o jednotlivce ani o konkrétní organizaci, jde o širší systémový problém, který se může týkat jakéhokoli subjektu působícího na pomezí občanské společnosti a politické kampaně.
Občanská iniciativa vs. politická agitace
Občanská iniciativa je v demokratickém systému legitimní a důležitá. Organizuje petice, upozorňuje na problémy, mobilizuje veřejnost a kontroluje politickou moc.
Politická agitace je naopak systematická činnost směřující k podpoře či oslabení konkrétních politických subjektů nebo ideologických proudů.
Riziko vzniká ve chvíli, kdy:
-
organizace deklaruje nadstranickost,
-
ale její komunikace dlouhodobě podporuje jednu část politického spektra,
-
systematicky útočí na jinou část,
-
a zároveň disponuje profesionálním aparátem financovaným z významných zdrojů.
Taková situace může vést k faktickému obcházení pravidel, která jinak platí pro politické strany.
Financování neziskových organizací a nerovné podmínky
Politické strany v České republice podléhají:
-
limitům volebních kampaní,
-
povinným transparentním účtům,
-
dohledu specializovaného úřadu,
-
přísným pravidlům pro přijímání darů.
Neziskové organizace mají jiný právní režim. Pokud však jejich činnost reálně ovlivňuje volby nebo veřejné mínění ve prospěch konkrétních politických aktérů, může vzniknout nerovnost soutěže.
Klíčová témata spojená s tímto problémem:
-
financování politických neziskovek
-
transparentnost neziskových organizací
-
třetí strany ve volební kampani
- skrytí sponzoři, platící vysoké částky
-
obcházení volebních limitů
Transparentní účet nestačí
Transparentní účet je důležitý nástroj důvěry. Sám o sobě však nemusí zobrazovat kompletní obraz financování. Organizace mohou čerpat prostředky také z:
-
grantů,
-
nadací, které jsou neveřejné
-
individuálních smluv, které jsou neveřejné
-
institucionálních partnerství, která mohou požadovat služby za své dotace
Pro veřejnost je zásadní vědět:
-
jaký podíl tvoří drobní dárci,
-
jaký podíl představují větší finanční příspěvky, kdo jsou donátoři a co chtějí ovlivnit
-
zda a jeká existuje závislost na omezeném počtu významných donorů.
Bez těchto informací může vznikat podezření, že deklarovaná občanská spontánnost je ve skutečnosti profesionálně řízená a financovaná politická komunikace a politická kampaň.
Profesionální aparát a politický marketing
Moderní neziskové organizace často disponují:
-
PR specialisty,
-
marketingovými týmy,
-
datovými analytiky,
-
profesionálními copywritery.
To samo o sobě není protiprávní. Pokud je však takový aparát využíván k systematické politické mobilizaci proti konkrétním stranám nebo ve prospěch jiných, může se hranice mezi občanským aktivismem a politickou kampaní stírat. V krátkosti se může jednat o politické útoky na objenávku, které nemají legitimního politika, ale jsou účelovou produkcí marketingu určenoho pro nebo proti konktrétním skupinám nebo zájmům.
Digitální databáze podporovatelů umožňují cílenou komunikaci, která má potenciál výrazně ovlivňovat veřejné mínění. Otázkou zůstává, zda by takové aktivity neměly podléhat podobné regulaci jako oficiální volební kampaně. Na každý pád spolky nepolitické a politické nejsou v první chvíli k rozeznání a stačí jen upravit stanovy a ze včelařů nebo sběratelů známek mohou být politické organizace, které budou ovlivňovat veřejné mínění.
Rizika pro demokracii
Pokud se organizace tváří jako neutrální občanská iniciativa, ale fakticky funguje jako jednostranná politická agitace, může to mít několik dopadů:
-
oslabení důvěry v občanský sektor,
-
polarizaci společnosti,
-
nerovné podmínky politické soutěže,
-
přesun části politického boje mimo zákonem regulovaný rámec.
Nejde o zákaz občanských iniciativ, ale o otázku transparentnosti a férovosti pravidel, která jsou evidentně u Miliónů chvilek daleko za hranou a mělo by dojít spíš k tranformaci na politickou stranu, která bude řádně zapsána v registru politických subjektů, protože tam svou činnností ve skuečnosti patří.
Jak minimalizovat riziko skryté politické agitace
Mezi diskutovaná opatření patří:
-
Povinnost detailně zveřejňovat strukturu darů nad určitou hranici.
-
Přesnější vymezení, kdy se činnost neziskové organizace považuje za politickou kampaň.
-
Rozšíření pravidel pro tzv. třetí strany před volbami.
-
Posílení dohledu nad financováním subjektů s významným politickým dopadem.
- Tranformovat neziskovou organizaci na oficiální politický subjekt
Cílem těchto opatření není omezit svobodu projevu ani právo na občanskou angažovanost. Smyslem je zabránit situaci, kdy se pod značkou občanské společnosti skrývá profesionálně řízený politický projekt bez odpovědnosti, která je běžná u politických stran.
Riziko, že se občanská iniciativa promění ve skrytou politickou organizaci, je reálným tématem demokratické diskuse. Klíčem není zákaz ani démonizace neziskového sektoru, ale jasná pravidla transparentnosti, kdy každý ví, že tohle je politika a nikoliv neziskový kroužek, který učí své členy po večerech tradičnímu vyšívání krojů.
Pokud má být veřejná debata férová, musí být zřejmé, kdo ji financuje, v jakém rozsahu a s jakým cílem. Demokracie stojí na otevřenosti, a ta musí platit pro politické strany i pro organizace, které mají ambici významně ovlivňovat politické názory veřejnosti pod krytím neziskového spolku, kde stačí k založení tři nadšenci nebo skrytí politici, převlečení za obyčejné občany, tvořící hlásnou troubu svobody a demokracie lidu.