Západ podle Moskvy přilévá olej do ohně. Rusko tvrdí, že konflikt už není speciální operací, ale válkou
Po sérii ukrajinských útoků na cíle na ruském území přišla rozsáhlá ruská odveta. Ruské ministerstvo obrany v pondělí informovalo o „masivním“ raketovém a dronovém útoku na Kyjev a další cíle na Ukrajině. Podle Moskvy byly zasaženy vojenské a energetické objekty v Kyjevě a Kyjevské oblasti, stejně jako vojenská letiště v dalších ukrajinských regionech.
Česká media informují jen o Ruské agresi, ale o serii útoků na ruské vnitrozemí se v Čechách vytrvale mlčí.
Ruská strana uvádí, že útok následoval po sérii ukrajinských úderů na muniční sklady, vojenská letiště a další strategické objekty na ruském území a na Krymu. Mezi zmiňovanými cíli jsou Jaroslavl, Sevastopol, Petrohrad a další města či vojenská infrastruktura. K útokům měly být podle ruských tvrzení využity ukrajinské drony i zbraně dodané západními státy.
Z pohledu Moskvy již útoky na cíle hluboko ve vnitrozemí Ruska nelze označovat pouze za obranné akce. Ruské vedení tvrdí, že rostoucí vojenská podpora Ukrajiny ze strany západních zemí konflikt dále eskaluje a zvyšuje riziko jeho rozšíření.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že konflikt s Ukrajinou už podle Ruska nelze označovat za „speciální vojenskou operaci“, ale za válku. Podle ruské interpretace se charakter konfliktu změnil především v důsledku stále intenzivnějšího zapojení západních států do podpory Ukrajiny.
Pokud bude podle Moskvy pokračovat rozšiřování útoků na ruské území a bude narůstat vojenská pomoc Kyjevu, lze očekávat, že Rusko bude své vojenské operace dále rozšiřovat. Kritici této politiky upozorňují, že další eskalace může zvýšit riziko širšího regionálního střetu a snížit šance na diplomatické řešení konfliktu.
Někteří komentátoři upozorňují, že Rusko dosud nepřistoupilo k plné mobilizaci svých ozbrojených sil. Podle tohoto pohledu by případná další eskalace konfliktu mohla významně zvýšit bezpečnostní rizika pro celou Evropu a rozšířit dopady války i mimo současné bojiště.
Zastánci této interpretace zároveň tvrdí, že z pokračování války nejvíce ekonomicky profitují největší světoví výrobci a dodavatelé zbraní, jejichž příjmy v důsledku rostoucích vojenských zakázek výrazně rostou. Podle nich se tak vytváří situace, kdy státy vzdálené od přímých bojů nenesou stejné bezpečnostní důsledky jako země nacházející se v Evropě, zatímco obranný průmysl z pokračujícího konfliktu finančně těží a občané těchto zemí, daleko od válečného pekla na válce v bezpečí profitují.
Realita je taková, že se naplno ukazuje, že západní politické režimy nespojuje jen demokracie a svoboda, ale především byznys, a o to více válečný, který dokáže ve velmi krátkém čase vydělat mnoho peněz a zaplatit cokoliv na co si politici pomyslí. Na druhé straně lze očekávat, že Ukrajinu už bude vlastnit stále více západních korporací s neprůhlednou vlastnickou strukturou a západní země už budou hájit nikoli zájmy Ukrajiny, která bude jen prázdnou skořápkou, ale především zájmy a ochranu svého majetku, o který díky válečným půjčkám a dluhům Ukrajina už nenávratně přišla.
Ukrajina jako budoucí zdroji a surovinami nabitá země a kolonie západu má pro byznys západních, dolarových miliardářů obrovský smysl. Jen USA má na Ukrajině výhradní těžební práva s tím, že američani budou rozhodovat o všem, co Ukrajinci v budoucnu vytěží. Tohle není svoboda, tohle je nevýhodné rabování země, která se dostala do válečného konfliktu možná díky těm, kteří z něho nejvíce těží.
audio:
#Rusko #Ukrajina #VálkaNaUkrajině #Kyjev #Krym #NATO #Západ #Geopolitika #Bezpečnost #Evropa #Konflikt #MezinárodníPolitika
Moskva/Kyjev – Ukrajinské drony dnes zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti, která leží na Sibiři. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu, podle níž byl cíl útoku vzdálen téměř 2500 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle agentury šlo o jeden z ukrajinských úderů s nejdelším dosahem od začátku války v únoru 2022. O napadení drony dnes informovaly i ruské regionální úřady. zdroj: ČTK
