Praha – V Praze dnes zemřel kardinál Dominik Duka, významná osobnost české katolické církve a bývalý pražský arcibiskup. Bylo mu 82 let. O úmrtí informovalo na sociálních sítích pražské arcibiskupství.
Duka patřil k nejvýraznějším postavám českého katolicismu posledních desetiletí. Za komunistického režimu působil v ilegalitě a byl vězněn. Po roce 1989 se stal symbolem obnovy církve a v čele pražské arcidiecéze stál více než 12 let. Významně se zasadil o dohodu o církevních restitucích a v roce 2016 obdržel od prezidenta Miloše Zemana Řád Bílého lva.
Poslední rozloučení
Pohřební mše svatá za Dominika Duku se uskuteční v sobotu 15. listopadu v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Tam bude bývalý arcibiskup také uložen do hrobky pražských arcibiskupů v kapli sv. Víta.
Možnost osobního rozloučení s kardinálem bude ve čtvrtek 13. a v pátek 14. listopadu v kostele Všech svatých na Pražském hradě. Zájemci budou moci podepsat kondolenční knihu, která bude od dnešního poledne přístupná i na recepci arcibiskupského paláce.
Kněz z továrny i vězeň komunismu
Dominik Duka, rodným jménem Jaroslav Duka, se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Jeho otec, voják protektorátního vládního vojska, za války přeběhl ke spojencům a sloužil u pozemních jednotek Královského letectva (RAF). Po únoru 1948 byl několik let vězněn.
Po maturitě Duka pracoval jako zámečník ve strojírnách a po vojenské službě byl roku 1965 přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. V roce 1968 vstoupil do řádu dominikánů a přijal řeholní jméno Dominik. Kněžské svěcení přijal v roce 1970, o pět let později mu však režim odebral státní souhlas k výkonu kněžské služby.
Dalších 15 let pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň, zatímco se v utajení věnoval duchovní činnosti. Za tuto aktivitu byl v letech 1981–1982 vězněn v Plzni na Borech, kde se setkal i s Václavem Havlem. Přesto zůstal činný v dominikánském řádu, jehož českou provincii od roku 1986 vedl.
V čele české církve
V roce 1998 byl Duka jmenován biskupem královéhradeckým, v roce 2010 se stal 36. pražským arcibiskupem a o dva roky později ho papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem.
Duka se zasloužil o vyjednání církevních restitucí, které se promítly do zákona z roku 2013. Na základě této dohody stát vrací církvím majetek v hodnotě desítek miliard korun a během 30 let vyplatí finanční náhradu 47,2 miliardy korun.
V roce 2018 nabídl Duka v souladu s kanonickým právem svou rezignaci po dosažení 75 let, papež František ji však přijal až v roce 2022. Jeho nástupcem v čele pražské arcidiecéze se stal arcibiskup Jan Graubner.
Církev bez kardinála
Po Dukově smrti zůstává česká katolická církev bez kardinála, což se v historii několikrát stalo. Podobná situace nastala například po úmrtí Karla Kašpara v roce 1941 nebo po smrti Františka Tomáška v roce 1992.
Kardinál Dominik Duka zanechal výraznou stopu nejen v dějinách české katolické církve, ale i v širším společenském životě země. Jeho život spojoval víru, odvahu i schopnost jednat s politickou mocí – v dobách totality i svobody.