Svěrák byl za socialismu komunista, jak to bylo s StB?

Jméno Zdeněk Svěrák (krycí jmého RAK), známý herec a bývalý člen Komunistické strany Československa (KSČ) z dob socialismu.

Svěrák dnes často vyobrazován jako morální maják současnosti a také výrazně a veřejně zasahuje do současné politiky. Jeho jméno se také objevuje v archivech Státní bezpečnosti (StB). Možná si to také „odpracoval“ jako současný prezident Petr Pavel, ale otazníky Svěrákovi rozkolísané, socialistické minulosti zřejmě jeho vlastním přičiněním, díky zásahům politiků se již nikdy neodstraní.

Pochybností okolo Svěráka a mnoho zajímavých indicií, ale o médiálně šířené moralní autoritě to rozhodně nesvěčí.

Už jen fakt o komunistické minulosti, kterou nelze zamést pod koberec ani zpochybnit, je znepokojující jeho mediálně a masibně budovaný obraz kladného hrdiny. StB však vedla informace o celé řadě rozpracovaných lidí, kteří to nemuseli vědět, i když neměli krycí jména.

Dalším faktem je, že známý herec, který se dnes veřejně vyjadřuje k politice, měl mít hned krycí jména dvě, která StB přidělovala svým agentům, a to Rak a Sprcha. Tento fakt opět nelze zpochybnit, protože existují přímé důkazy. Ale moc se chtělo je zlikvidovat. 

Dalším faktem je skutečnost, že z archivů StB se ztratila celá řada svazků a kompletních spisů i přes to, že byly pečlivě uchovávány a chráněny proti zneužití, či vyzrazení. I přesto se s archivem manipulovalo. Existuje tak  řada svědectví, která shodně uvádí, že mnoho agentů StB si své svazky z archivu odvezlo a v soukromí zničilo. Zda tato „služba“ byla po listopadu 1989 zdarma, nebo za úplatu, či šlo o přátelskou pomoc mezi tehdejšímí komunistickými kádry, není jasné a bylo by to celé  spekulativní. Ale v té době na úřadech, než se o všem okolo StB rozhodovalo, seděli výhradně komunisté, kteří věděli jak to celé bude dál.

Dalším faktem je, že o Svěrákově vědomé spolupráci s komunistickou tajnou policií StB neexistují přímé ani věrohodné důkazy. Proč?

Podle zpráv z ČT  se Zdeněk Svěrák údajně probojoval do Armádního oddělení Československého rozhlasu se stranickou knížkou v kapse. Už zde je komunistický klientalismus patrný v podobě prospěchářstí při plnění úkolů pro vlast v řadách socialistického vojska.

Podle dalších veřejných zdrojů, však ne zcela jasných důvodů došlo k tomu, že v roce 1990 tehdejší ministr vnitra Richard Sacher nechal vyjmout ze seznamu StB několik lidí, mezi nimi také Zdeňka Svěráka pod krycími jmény Sprcha a Rak. I to je fakt, který se často vytrhává medii z kontextu, nebo se úplně vynechává.

Teprve zásahem tehdejšího ministra vnitra mohlo dojít k odstranění důkazů a informací, které by dnes mohly herce Svěráka jednoznačně očistit před nezávislým soudem. Ale očistit své jmého před nezávislým soudem, nebyl zjevně nikdy Svěrákům cíl. Ale zájem na odstranění dat byl evidentně veliký.  Pracovně velmi vytížený ministr by nejspíš nikdy nejednal tímto způsobem bez závažného důvodu, či pouze z vlastní iniciativy nebo voné chvíle. To může naznačovat, že tlaky na odstranění dokumentů o Svěrákovi byly značné.

Dalším faktem je, že herec Svěrák byl členem KSČ od roku 1961. Jeho hlavní činnost byla kulturní; politická činnost nebyla veřejně prezentována, možná právě proto, že žádná prokazatelná spolupráce se StB neexistovala, nebo nebyla doložena.Svěrák končí v KSČ roku 1969. Po roce 1989 se jeho jméno objevilo v některých seznamech evidovaných osob StB, která si vedla evidenci i o lidech, jež sledovala, kontaktovala nebo se je snažila využít, a to i bez jejich vědomí.

Pokud by byl Svěrák v tomto smyslu neinformovaný, nemusel tušit, že s ním StB pracuje a pořizuje o něm záznamy. Ale taková varianta se jeví jako málo pravděpodobná, protože Svěrák je i v 90 létech svého života schopný hovořit k davu na demostracích, aktivně se politicky angažovat a veřejně vystupovat v médiích.Svěrák se k StB opakovaně vyjádřil tak, že se StB nespolupracoval.  Jeho vyjádření však samo o sobě nemůže definitivně vyvrátit všechny interpretace vycházející z archivních záznamů už jen proto, že do svazků Svěráka zasahoval tehdejší ministr vnitra a že je známo, že s archivy bylo manipulováno. Proto platí. že:

  • není spolehlivě doloženo, že by Zdeněk Svěrák byl agentem nebo spolupracovníkem StB,
  • vedení v evidenci StB není přímým důkazem spolupráce,
  • Svěráka nelze jednoznačně očistit ani obvinit bez úplných a jednoznačných důkazů, které dnes nemusí být k dispozici.

Ale ani komunistická minulost z doby socialistického Československu Svěrákovi na jeho morálním a charakterovém kreditu mnoho nepřidává. Z médiích je Svěrák jako doma, ale víme, že osobnosti, které herci hrají  za honoráře, třeba i na podiu před demonstraty a jejich skutečnými osobnostmi bývá velmi často propastný rozdíl.


Jak pracovala StB je také velice důležité, protože krycí jména se nerozdávala na potkání a než k tomu došlo, tak probíala celá řada procesů, které vedly nejen k proveřovaní, ale také k plnění postupů, propracované, personální práci, kde se kádry v několika stupních kontrlovaly.

Kdo a kdy dostával krycí jméno od StB?

Agent

  • ano, vždy
  • šlo o plnohodnotného tajného spolupracovníka
  • krycí jméno bylo standardní součástí spolupráce
  • používalo se ve všech zprávách místo skutečného jména

typický případ: „agent s krycím jménem XY“


Kandidát tajné spolupráce (KTS)

  • ano, ale ne vždy
  • pokud se s ním už počítalo pro konkrétní využití, mohl krycí jméno dostat už v této fázi
  • často ale ještě ne

Důvěrník / informátor

  • obvykle ne
  • často byli vedeni pod skutečným jménem
  • krycí jméno se mohlo objevit, pokud StB chtěla jejich identitu více chránit

Kdo krycí jméno nedostával

Prověřovaná osoba (PO)

  • žádné krycí jméno
  • šlo o sledovanou osobu, ne spolupracovníka

Sledovaná / nepřátelská osoba

  • také bez krycího jména
  • StB o nich vedla spisy pod jejich skutečnými údaji

Náhodné kontakty a osoby ve svazcích

  • lidé zmínění ve spisech (kolegové, rodina apod.)
  • bez krycích jmen

Bohužel nelze ani přihlédnou k osobám dle mraních hodnot, či povolání, nebo vzdělání, protože lhaní stejně jako pravdivé tvrzení, pokud stojí proti sobě a nic dalšího neexistuje, tak není důazem o tom, který by takového člověka nadobro a bez veškerých pochybností očistil.

Historici se v hodnocení těchto kroků dodnes ne zcela shodují. To, že některá rozhodnutí byla správná (ochrana nevinných), jiná mohla být ovlivněna chaosem nebo politickými tlaky (klientelismus, známosti, bývalí komunisté).

Navíc i sám Svěrák zjevně nikdy nechtěl stanout před nezávislým soudem, který by ho očistil. Je to ten stejný Svěrák, který hlasitě adoruje svobodu a demokracii s podtónem nálepkování každého jiného názoru, před kterým varuje, kdy v jediné větě si vzápětí protiřečí, když si demokracii výkládá po svém a nikoli jako vládu názoru většiny postavené na svobodných volbách.

I líbivá politická slova známého herce šířená masivně v mediálním prostředí mohou být jen další role, která se odehraje podle předem stanoveného scénáře,  za předem domluvený honorář, pro který to herci dělají. Nebo si ještě někdo myslí, že herci hrají zadarmo?


Poznamka redakce:

Pokud  pracujete snad zadarmo, prosím napište nám do redakce, rádi vašich služeb na sto procent využijeme.