Zakázky na obraně za Černochové z ODS, sedm obviněných, miliony v hotovosti a podezření na ovlivňování soutěží
Ministerstvo obrany čelí dalšímu vážnému problému. V době, kdy resort vedla Jana Černochová z ODS, měla uvnitř Agentury hospodaření s nemovitým majetkem ministerstva obrany (AHNM) fungovat skupina lidí, která podle vyšetřovatelů manipulovala veřejné zakázky. Vojenská policie nyní navrhla obžalobu sedmi lidí. U jednoho z nich zajistila více než 1,3 milionu korun v hotovosti.
Tohle už není jen otázka politických prohlášení. Vojenská policie podle svých zjištění ukončila rozsáhlé vyšetřování případu ovlivňování veřejných soutěží a navrhla státnímu zástupci podat obžalobu na sedm lidí. Dvě další osoby z okruhu obviněných už uzavřely dohody o vině a trestu.
Centrem případu je AHNM, tedy agentura ministerstva obrany, která hospodaří s nemovitým majetkem resortu a podílí se mimo jiné na přípravě a administraci veřejných zakázek.
Podle vyšetřovatelů měl jeden z technických pracovníků agentury zneužít své postavení při administraci veřejných soutěží. Za finanční úplatu měl vybraným soutěžitelům zajišťovat výhodnější postavení – například tím, že je přihlašoval do soutěží a umožňoval jim účast za podmínek, které nebyly stejně dostupné ostatním zájemcům.
A právě tady začíná být celý případ mimořádně závažný.
Vojenská policie u tohoto člověka zajistila více než 1,3 milionu korun v hotovosti. Podle závěrů vyšetřování měl za své služby od jednotlivých účastníků soutěží přijímat finanční částky v celkové hodnotě řádu milionů korun.
Jinými slovy: veřejná zakázka, která má být podle zákona transparentní a otevřená všem rovným způsobem, se podle vyšetřovací verze mohla stát prostředím, kde měl mít někdo za peníze možnost získat náskok před konkurencí.
Veřejné zakázky jako systém výhod pro vyvolené?
Podle Vojenské policie nemělo jít o jediný izolovaný incident. Soutěžitelé měli prostřednictvím plateb získávat výhodnější postavení v procesu veřejné soutěže a možnost ucházet se o zakázky způsobem odporujícím pravidlům rovné a transparentní soutěže.
U jedné z obviněných osob byly navíc zajištěny nelegálně držené střelné zbraně.
Vyšetřovatelé jednání kvalifikovali jako trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě v souběhu s trestnými činy úplatkářského charakteru. V případě člověka, u něhož byly nalezeny nelegální zbraně, jde také o podezření z nedovoleného ozbrojování.
O tom, zda skutečně dojde k podání obžaloby a jak bude případ dále pokračovat, nyní rozhodne státní zástupce.
A co politická odpovědnost?
Právě tady přichází na řadu otázka, kterou nelze jednoduše zamést pod koberec.
Jana Černochová z ODS vedla Ministerstvo obrany v letech 2021 až 2025. Samotné vyšetřování však neznamená, že by byla Černochová nebo ODS obviněna z trestné činnosti. Z dosavadních informací nic takového nevyplývá.
Politická otázka ovšem zůstává: Jak mohlo v resortu obrany docházet k tak rozsáhlému ovlivňování veřejných zakázek, aniž by kontrolní mechanismy ministerstva problém odhalily dříve?
Pokud má stát každoročně hospodařit se stovkami miliard korun a současně masivně investovat do armády, není možné se spokojit s argumentem, že případné protiprávní jednání spáchali jednotliví zaměstnanci.
Trestní odpovědnost konkrétních lidí je jedna věc. Politická odpovědnost za fungování úřadu je věc druhá.
A právě proto by měla veřejnost chtít vědět, jaké kontrolní mechanismy na ministerstvu fungovaly, kdo je kontroloval, zda existovala varovná zjištění a proč případně nebyla přijata účinná opatření.
Nejde jen o jeden případ
Vojenská policie navíc uvádí, že z hlavního řízení byly postupně vyčleněny další dvě samostatné trestní věci týkající se čtyř lidí a jedné společnosti.
V těchto případech už rozhodovaly okresní soudy v Pardubicích a Ústí nad Orlicí. Padly podmíněné tresty, milionové peněžité tresty, zákazy činnosti i zákazy účasti ve veřejných zakázkách.
Podle závěrů těchto trestních řízení mělo jít o podplácení techniků AHNM soukromou společností. Technici měli za úplatek přebírat nedokončená nebo neúplná stavební díla a zajišťovat společnosti časovou přednost či jinou výhodu při veřejných zakázkách.
To už nevypadá jako obyčejná administrativní chyba.
Miliony na obraně a otázka důvěry
Ministerstvo obrany v posledních letech pracovalo s mimořádně vysokými rozpočty a současně uzavíralo rozsáhlé smlouvy na modernizaci armády, infrastrukturu, techniku i služby.
Právě proto je důvěra ve férovost veřejných zakázek zásadní.
Pokud vyšetřovatelé skutečně prokáží, že lidé uvnitř resortu za peníze zvýhodňovali konkrétní firmy, nejde pouze o problém několika jednotlivců. Je to především alarmující zpráva o fungování kontrolního systému veřejné správy.
A otázka, která by měla zaznít nahlas, je jednoduchá: Kdo měl kontrolovat kontrolory?
Černochová ani ODS podle zveřejněných informací nejsou v tomto případu obviněnými. Politická reprezentace, která resort řídila, by však měla veřejnosti vysvětlit, jak je možné, že se uvnitř ministerstvem řízené organizace mohl podle vyšetřovatelů rozvinout mechanismus, v němž se za milionové částky měly ovlivňovat veřejné soutěže.
Protože jestli se má veřejnosti říkat, že jde pouze o selhání několika jednotlivců, pak musí následovat i odpověď na druhou otázku:
