Žralok, který přežije několik generací, vědci odhalili tajemství jeho 400letého života

Žralok malohlavý, známý také jako grónský žralok, patří mezi nejzáhadnější tvory světových oceánů. Tento tichý obr severních moří se může dožít neuvěřitelných 400 let, což z něj činí jednoho z nejdéle žijících obratlovců na Zemi. Nyní se vědcům podařilo poodhalit tajemství jeho mimořádné dlouhověkosti.

Japonští vědci z Tokijské univerzity vůbec poprvé kompletně přečetli genetický kód tohoto fascinujícího žraloka. Výsledky jejich výzkumu naznačují, že za jeho dlouhým životem stojí unikátní genetické vlastnosti, které chrání organismus před stárnutím, nemocemi i rakovinou.

Klíčovou roli podle odborníků hrají změny v genech souvisejících s proteiny, kolem nichž se navíjí DNA. Tyto proteiny pomáhají stabilizovat genetickou informaci a zároveň omezují hromadění poškozených buněk, které jsou často příčinou zánětů a závažných onemocnění.

Výzkumníci také zjistili, že žralok malohlavý disponuje větším množstvím genů zodpovědných za opravu DNA a podporu imunitního systému. Jeho tělo tak dokáže efektivně opravovat vlastní poškození a lépe odolávat procesům vedoucím ke vzniku rakoviny.

Dalším překvapivým objevem je nadprůměrný počet genů regulujících hospodaření se železem v organismu. Díky tomu žralok dokáže potlačovat takzvaný buněčný stres, který u lidí i jiných živočichů urychluje stárnutí a přispívá k rozvoji nádorových onemocnění.

Nové poznatky nadchly i další odborníky. Podle biofyzičky Doroty Skowronské-Krawczykové z Kalifornské univerzity mohou právě schopnosti spojené s opravou DNA, posílenou imunitou a odolností vůči rakovině vysvětlovat mimořádnou délku života tohoto mořského obra.

Tajemství dlouhověkosti však nekončí u genů. Evropský výzkumný tým se letos zaměřil na srdce žraloka malohlavého. Přestože vykazovalo známky výrazného stáří, včetně fibrózy a hromadění buněčných odpadních látek, dokázalo fungovat po staletí. Vědci se domnívají, že za tím může stát nízký krevní tlak nebo jedinečná stavba cév, která chrání srdeční tkáň před poškozením.

Žralok malohlavý tak stále zůstává jednou z největších biologických záhad současnosti. Každý nový objev však přibližuje vědce k pochopení mechanismů dlouhověkosti, které by jednou mohly pomoci i lidem v boji proti stárnutí a závažným nemocem.