Ti co nechodí k volbám nepřímo schvalují politická zvěrstva zkorumpovaných stran s kauzami a zlodějinami.
Proběhne mobilizace slušných voličů, nebo korupce a klientelismus už nikomu nevadí?
Volební průzkumy někdy neukazují jen to, koho lidé chtějí volit. Ukazují také, co jsou ochotni tolerovat.
A právě tady začíná být česká politika skutečně znepokojivá.
Podle současných průzkumů se na předních příčkách drží strany, jejichž okolí v posledních letech provázejí závažné politické a korupční kauzy. ANO sice ztrácí, ale stále zůstává silným hráčem. STAN se drží vysoko navzdory stínu kauzy Dozimetr, která otevřela otázky kolem klientelismu, veřejných zakázek a vazeb mezi politikou a podnikatelským prostředím. ODS, třetí v pořadí, zase nese politickou zátěž kauz spojených s kampeličkou či bitcoinovou aférou.
A přesto?
Volby se blíží a část voličů jako by říkala: „Nevadí. Hlavně ať vyhraje ten náš.“
To je možná největší problém české politiky.
Nejde přitom o to tvrdit, že každý člen těchto stran je zkorumpovaný nebo že každá kauza automaticky znamená trestní odpovědnost celé politické strany. Tak jednoduché to není. Problém je však jinde: jak vysokou politickou cenu jsou voliči ochotni požadovat za selhání svých představitelů? Když se objeví podezření, policejní vyšetřování, soudní řízení nebo politický skandál, měla by přijít otázka: Co na to říkáš? A proč bych ti měl znovu věřit?
Místo toho často nastupuje stranická slepota.Když to udělali „oni“, je to zlodějna. Když to udělali „naši“, je to kampaň, účelovka, mediální útok nebo nedorozumění. A tak vzniká prostředí, ve kterém se korupční kauza stává pouze další položkou volební kampaně.
To je cesta do politického bahna.
Průzkumy zároveň naznačují pokles podpory SPD a Motoristů. Ať už si o těchto stranách člověk myslí cokoli, je pozoruhodné sledovat, jak snadno se část společnosti smiřuje s problémy etablovaných stran, zatímco od menších politických subjektů očekává téměř absolutní bezúhonnost.
Možná tedy nepotřebujeme další průzkum.
Možná potřebujeme mobilizaci slušných voličů.
Ne mobilizaci proti ANO. Ne proti STAN. Ne proti ODS, SPD nebo Motoristům, kteří zažívají mediální lynč za pseudoaférky a smyšlené soudy medií, které zajímají jen politické fanatiky.
Mobilizujme proti politické beztrestnosti, klientelismu, korupci, pokrytectví a dvojímu metru.
Slušný volič není ten, kdo automaticky volí „správnou“ stranu. Slušný volič je ten, který dokáže říct: Tahle kauza mi vadí, i když se týká politiků, kterým jsem ještě včera věřil. Protože demokracie není soutěž fanouškovských klubů. Politická strana není fotbalový tým, jehož dres musíme hájit za každou cenu. A pokud budeme pokaždé odpouštět korupční skandály jen proto, že je spáchali „naši“, jednou zjistíme, že problém není pouze v politicích.
Problém je i ve voličích, kteří jim opakovaně dovolují dál rozkrádat zemi, lhát a podvádět.
Takže možná nastal čas na jednoduchou otázku:
Kolik korupčních kauz ještě potřebujeme, než začneme politiky skutečně trestat u voleb?
Protože nejtvrdší soud pro politika nemusí být ten trestní.
Nejtvrdším soudem je hlas voliče.
Vyberme ty, kteří se netopí v korupnčních kauzách.
