Praha – Česká pošta, státní podnik pod gescí ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), v roce 2024 opět hospodařila se ztrátou.
Podle auditované výroční zprávy podnik prohloubil schodek o dalších 502 milionů korun, celková ztráta tak dosáhla 1,246 miliardy Kč. Za poslední dva roky už podnik vykázal kumulovanou ztrátu přes tři miliardy korun, což představuje zásadní ekonomickou zátěž pro státní rozpočet i daňové poplatníky.
Zatímco ministerstvo vnitra a vláda Petra Fialy (ODS) hovoří o „probíhající transformaci“, ekonomická realita ukazuje, že dosavadní opatření mají jen minimální dopad. Provozní výnosy pošty loni klesly o 872 milionů na 18,3 miliardy korun, přičemž podnik musel dále snižovat náklady, aby zmírnil dopady tohoto propadu. Celkové provozní náklady se sice podařilo snížit o 520 milionů, přesto zůstávají vyšší než příjmy. Výsledek finančních operací byl meziročně horší o dalších 150 milionů korun.
Strukturální problémy a chybějící strategie, to je výsledek Rakušanova receptu
Ekonomický propad je přímým důsledkem strukturálních změn na trhu: počet odeslaných listovních zásilek klesl o pětinu, což znamenalo snížení výnosů o 637 milionů Kč. Ani balíkové služby, považované za motor budoucího růstu, nepřinášejí očekávané výsledky – výnosy zde meziročně klesly o 363 milionů a objem podaných balíků spadl o téměř 7 %. Na vysoce konkurenčním trhu navíc Česká pošta nemá prostor ke zvýšení cen, což dlouhodobě snižuje její marži a ohrožuje udržitelnost podnikání.
Ekonomové upozorňují, že bez zásadní restrukturalizace, která by zahrnovala modernizaci logistických kapacit, digitalizaci služeb a personální optimalizaci, se podnik nedostane z červených čísel. „Současná opatření jsou nedostatečná a připomínají spíše kosmetické úpravy než hlubokou transformaci. Stát zatím nenašel způsob, jak z České pošty udělat ekonomicky životaschopný podnik,“ říká analytik Marek Novák.
Finanční rizika a tlak na veřejné finance
Ztrátové hospodaření České pošty představuje dlouhodobou zátěž pro veřejné finance. Pokud se nepodaří podnik stabilizovat, bude stát muset každoročně dotovat jeho provoz v řádu miliard korun. To se děje v době, kdy vláda hledá úspory v rozpočtu a zvyšuje daně. Navíc hrozí, že podnik ztratí schopnost investovat do nutného rozvoje, což by mohlo vést k dalšímu poklesu konkurenceschopnosti.
Vláda plánuje vyčlenit balíkové a logistické služby do samostatné firmy Balíkovna a hledat pro ni investora, který by přinesl 2–3 miliardy korun na rozvoj. Jenže tento plán je zatím ve fázi příprav a nelze jej vnímat jako jistotu. Jak upozorňují odborníci, případné selhání tohoto kroku může znamenat další finanční injekce ze státního rozpočtu.
Podnik ve ztrátě, stát v pasti, Rakušan v pohodě
Česká pošta je státní podnik, zaměstnávající kolem 20 000 lidí a provozující 2900 poboček. Její ekonomická stabilita není jen účetní otázkou, ale má i sociální a makroekonomické dopady. Současný přístup vlády a ministerstva vnitra ale ukazuje na nedostatek strategického vedení a odvahy k razantní reformě.
Pokud se do roku 2026 nepodaří podnik stabilizovat a vrátit k zisku, stát bude nucen zvažovat další kroky – včetně omezení služeb, privatizace části činností, nebo opakovaných finančních záchran, nebo zcela novou koncepci. „Ekonomické hodiny“ tikají dál.
