Politologové i část veřejnosti se stále častěji shodují, že prezident Petr Pavel nenaplňuje roli nadstranické hlavy státu. Vztahy mezi Pražským hradem a vládou se po posledních volbách zásadně proměnily, a to způsobem, který vyvolává pochybnosti o respektu prezidenta k vůli voličů a k ústavním zvyklostem.
Už samotná prezidentská kampaň Petra Pavla byla vedena nestandardním způsobem. Otevřená podpora konkrétní politické linie a těsné sepětí s tehdejší vládní garniturou vytvořily precedent, který se po volbách dál prohlubuje. Místo vyvažující autority se prezident čím dál častěji jeví jako aktivní hráč na jedné straně politického spektra.
Po ustavení nové Poslanecké sněmovny prezident svými kroky dává najevo, že výsledek voleb pro něj není určujícím faktorem. Řada jeho rozhodnutí působí spíše jako demonstrace moci než jako snaha o stabilizaci politického systému. Kritici mluví o „naschválech“, které narušují rovnováhu mezi exekutivou a zákonodárnou mocí.
Na Pavlův dvojí metr dlouhodobě upozorňuje i komentátor Daniel Balšínek. Podle něj prezident dělá jednu chybu za druhou – a to včetně podpisu rozpočtu vlády Petra Fialy navzdory výhradám vlastních poradců. Rozpočet se následně ukázal jako špatně připravený, nerealistický a ekonomicky podseknutý, což jen posílilo pochybnosti o kvalitě prezidentova rozhodování.
Zatímco v minulosti prezident Pavel hovořil o potřebě klidu, respektu k institucím a jednotě společnosti, jeho současné kroky vyvolávají opačný efekt. Místo mostu mezi politickými tábory se Hrad stává prodlouženou rukou jedné politické větve.
Otázka tak dnes nezní, zda je Petr Pavel aktivním prezidentem. Otázka zní, zda ještě plní roli prezidenta všech občanů.
Hashtagy
#PetrPavel #Hrad #prezident #politika #nadstranickost #volby #ustava #ceskapolitika #demokracie #dvojimetr