Mimořádná daň na rafinerie otevírá spor o ceny pohonných hmot i budoucnost Litvínova

Mimořádná daň z nárůstu rafinérských marží, kterou minulý týden schválila vláda kvůli vysokým cenám pohonných hmot, vyvolává ostrou reakci společnosti ORLEN Unipetrol. Firma varuje před dopady na budoucí investice, stabilitu trhu s pohonnými hmotami i před možnými ústavněprávními problémy.

Vláda schválila dočasnou sektorovou daň, která se má uplatnit v letech 2026 a 2027. Činit má 50 procent z nárůstu hrubé rafinérské marže oproti roku 2025. Podle Ministerstva financí by opatření mohlo za rok 2026 přinést přibližně 5,5 miliardy korun.

Podle ministerstva nejde o zdanění celého zisku rafinerií ani každého litru pohonných hmot. Základem má být pouze část nárůstu hrubé marže nad úroveň roku 2025. Opatření se přitom podle samotného ministerstva fakticky dotkne jediného poplatníka – společnosti ORLEN Unipetrol, která provozuje české rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.

Právě skutečnost, že daň dopadne v praxi na jedinou společnost, je jedním z hlavních bodů kritiky.

ORLEN: Daň může ohrozit investice

ORLEN Unipetrol upozorňuje, že návrh přichází až v závěru roku, jehož hospodářské výsledky mají být následně použity pro výpočet daňové povinnosti. Podle vedení společnosti tím stát zpětně mění ekonomické a daňové podmínky, za kterých firma v průběhu roku přijímala investiční, obchodní a provozní rozhodnutí.

Generální ředitel a předseda představenstva ORLEN Unipetrol Mariusz Wnuk proto upozorňuje na možné problémy s principem právní jistoty a zákazem retroaktivity. Společnost zároveň tvrdí, že vytvoření speciální daně fakticky zaměřené na jediného tuzemského poplatníka vytváří precedent pro budoucnost.

Ministerstvo financí má na otázku retroaktivity opačný názor. Tvrdí, že návrh zpětně nemění právní následky již uskutečněných jednání, ale používá ekonomické skutečnosti roku 2026 jako základ pro výpočet daňové povinnosti po nabytí účinnosti zákona. Ministerstvo argumentuje také mimořádnou geopolitickou situací a veřejným zájmem na zmírnění jejích dopadů.

Spor tak nebude pouze ekonomický, ale může mít i významnou právní rovinu.

Klíčová otázka: kdo zaplatí vyšší náklady?

Vláda argumentuje tím, že mimořádné rafinérské marže vznikly především v důsledku geopolitické krize a narušení světového trhu s ropou. Podle ministerstva proto nejde o běžné podnikatelské zisky, ale o mimořádný nárůst marží způsobený vnějšími okolnostmi.

Pro spotřebitele je však zásadní jiná otázka: promítne se nová daň do cen benzinu a nafty?

Ministerstvo financí tvrdí, že opatření samo o sobě nemá vytvářet tlak na růst cen pohonných hmot. ORLEN Unipetrol naopak upozorňuje, že dodatečné zdanění může ovlivnit ekonomiku rafinérského provozu a rozhodování o budoucích investicích.

Význam českých rafinerií přitom není pouze obchodní. Litvínov je největším tuzemským výrobcem pohonných hmot a výpadek jeho výroby může mít přímý dopad na zásobování českého trhu. V roce 2024 například vláda v reakci na přerušení provozu litvínovské rafinerie uvolnila ze státních rezerv až 95 milionů litrů nafty a 40 milionů litrů benzinu právě s cílem zabránit nedostatku a případnému růstu cen.

Litvínov není jen otázkou benzinu

ORLEN Unipetrol v posledních letech do českého rafinérského a petrochemického průmyslu investoval významné prostředky. Za rok 2025 společnost uvádí investice ve výši 10,8 miliardy korun. Součástí investic byla mimo jiné modernizace provozů v Litvínově a další projekty v rámci skupiny.

Také v roce 2026 pokračují významné investice. V kralupské rafinerii například modernizace a projekty související s energetickou efektivitou dosahují miliardových částek.

Debata o nové dani se proto netýká pouze toho, kolik peněz získá státní rozpočet. Jde také o otázku, jak nastavit podmínky pro dlouhodobé investice do infrastruktury, která má strategický význam pro zásobování České republiky.

Český trh je na rafinérské kapacitě závislý

Dnešní ORLEN Unipetrol je součástí polské skupiny ORLEN a podle vlastních údajů provozuje v České republice rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. V roce 2018 se skupina ORLEN stala stoprocentním vlastníkem Unipetrolu.

Paradoxem současné situace je, že stát na jedné straně považuje rafinerie za strategicky důležité pro zásobování trhu a v krizových situacích je připraven pomáhat se zajištěním dodávek ropy či pohonných hmot, na straně druhé nyní připravuje mimořádné zdanění části jejich marží.

Spor o novou daň proto může být začátkem širší debaty o tom, jak má Česká republika přistupovat ke strategickým výrobním kapacitám, které jsou rozhodující pro energetickou a dopravní bezpečnost země.

Vláda zdůrazňuje mimořádný charakter opatření a očekávaný příjem přibližně 5,5 miliardy korun. ORLEN Unipetrol upozorňuje na investice, právní jistotu a dlouhodobou stabilitu trhu.

Konečný účet však nemusí být pouze otázkou výběru daně do státního rozpočtu. Rozhodující bude, zda nové opatření skutečně zůstane dočasným zdaněním mimořádných marží, nebo zda ovlivní také budoucí investice, výrobní kapacity a v konečném důsledku ceny pohonných hmot pro české řidiče.