Německo viní Rusko z hybridních operací. Po incidentu v Lipsku přitvrzuje i Česko

Berlín/Praha – Německá vláda přisoudila Rusku odpovědnost za srpnový pokus o útok pomocí dronu na letišti Lipsko/Halle. Podle německých bezpečnostních složek zapadá incident do širšího vzorce ruských špionážních a sabotážních operací v Evropě. Berlín v reakci oznámil sérii bezpečnostních a diplomatických opatření, včetně uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a ukončení smlouvy o provozu Ruského domu v Berlíně.

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt uvedl, že k závěru o ruské odpovědnosti vedly společně policejní vyšetřování, rozpoznané vzorce jednání a zpravodajské poznatky. Podle německé vlády měl být útok proveden takzvanými „low-level“ agenty, které pro operaci naverbovaly ruské státní orgány. Použitá technika a koordinace jednotlivých částí operace podle německých úřadů svědčily o značné technické a organizační připravenosti.

Dron se objevil v zabezpečeném prostoru letiště

Incident se odehrál 4. srpna na letišti Lipsko/Halle. V bezpečnostním prostoru poblíž ukrajinských nákladních letadel byl nalezen dron vybavený výbušným zařízením a rozbuškou. Německý generální prokurátor případ vyšetřuje jako závažný útok na dopravní a logistickou infrastrukturu. Podle pozdějších zjištění mohly být do operace zapojeny celkem tři drony.

Německá vláda incident označila za příklad takzvané hybridní války. Ta podle Berlína zahrnuje kombinaci různých prostředků – od špionáže a kybernetických útoků přes dezinformace až po pokusy o sabotáž kritické infrastruktury. Charakteristickým rysem těchto operací má být využívání prostředníků a osob, které lze následně vydávat za nezávislé pachatele.

Berlín uzavře ruský konzulát a omezí působení Ruského domu

Německo na zjištění reaguje několika kroky. Ruský generální konzulát v Bonnu má být uzavřen k 18. září. Berlín zároveň ukončí smlouvu, na jejímž základě funguje Ruský dům, a plánuje také zpřísnit vstupní kontroly pro ruské občany. Německo chce navíc v rámci Evropské unie navrhnout nové sankční seznamy zaměřené na osoby spojované s hybridními útoky a zvýšit tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu.

Berlín současně hodlá případ projednat se spojenci v NATO a na úrovni Evropské unie. Německo však v této fázi nepožádalo o konzultace podle článku 4 Severoatlantické smlouvy.

Německé úřady zároveň prověřují další podezřelé incidenty, mimo jiné případy poškození či pokusů o sabotáž energetické infrastruktury. U některých z nich zatím není pachatel ani motiv definitivně potvrzen, vyšetřovatelé však prověřují možnou souvislost s širšími aktivitami namířenými proti kritické infrastruktuře.

Moskva obvinění odmítá

Rusko německá obvinění odmítlo. Moskva označila německé závěry za nepodložené a tvrdí, že Berlín využívá incident jako záminku k dalšímu zhoršování vztahů s Ruskem. Ruské vedení rovněž pohrozilo odvetou za německá opatření.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 6. září německá a další západní obvinění z ruské účasti na incidentu odmítl jako nepodložená a v ostrém vyjádření je spojil s nebezpečnou eskalací vztahů mezi Ruskem a Západem.

Reakce přišla také z Prahy

Incident má dopad i na česko-ruské vztahy. Ministr zahraničí Petr Macinka si 3. září předvolal ruskou velvyslankyni v České republice Annu Ponomarevovou. Macinka podle českého ministerstva odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska v souvislosti s událostmi v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům.

Český ministr zároveň uvedl, že při posuzování německých zjištění vychází nejen z informací poskytnutých německou stranou, ale také z poznatků dvou českých zpravodajských služeb. Incidenty odsoudil a vyjádřil solidaritu Německu. Současně vyzval k deeskalaci a apeloval na Rusko, aby přišlo s návrhy vedoucími k míru.

Praha zároveň chystá reciproční opatření vůči ruskému diplomatickému a technickému personálu akreditovanému v Česku. Podle Macinky jde o reakci nejen na události v Německu, ale také na nedávné zpřísnění podmínek pro českou diplomatickou misi v Moskvě. Nová pravidla mají podle ministra české a ruské podmínky vzájemně vyrovnat.

Macinka uvedl, že připravovaná opatření nemusí být předkládána celé vládě a jejich zavedení by mohlo přijít v průběhu září. Podle jeho vyjádření přitom nejde o nejpřísnější variantu, kterou české a evropské předpisy umožňují.

Spor může dál zvyšovat napětí v Evropě

Případ z Lipska tak přesahuje samotné vyšetřování jednoho incidentu. Německo jej interpretuje jako součást širší kampaně hybridních operací, jejichž cílem může být narušování kritické infrastruktury, vyvolávání nejistoty a oslabování evropské podpory Ukrajině.

Pro Prahu představuje případ další test vztahů s Moskvou. Česko se nyní připojuje k reakci spojenců, zároveň však zdůrazňuje potřebu reciprocity v diplomatických vztazích. Pokud budou německá a česká bezpečnostní zjištění dále potvrzována, lze očekávat další evropská opatření proti osobám a strukturám spojovaným s ruskými hybridními operacemi.

Jasné připsání odpovědnosti ze strany německé vlády nicméně neznamená, že je případ uzavřen po trestněprávní stránce. Vyšetřování konkrétních pachatelů a mechanismu, kterým měla být operace organizována, pokračuje. Moskva navíc svou odpovědnost nadále odmítá.