Brusel, demokracie a Česká televize. Danuše Nerudová (STAN) nechutně, bez kompetence k věci naváděla Evropu k zásahu v Čechách, Milan Mazurek připomněl dvojí metr, lži a podvratné kroky Nerudové, která nerepektuje základní principy demokracie.

---

---

O nezávislosti veřejnoprávních médií se debatovalo až v Evropském parlamentu. Zatímco Danuše Nerudová  vedla štvavou kampaň pod  fikcí ohrožení demokracie a vyzývala Evropskou komisi k zásahu, zazněla věcná kritika politického pokrytectví a rozdílného přístupu k otázkám svobody projevu a uplatňování demokracie v praxi.

Evropský parlament se 11. listopadu 2026 stal dějištěm další ostré politické přestřelky, tentokrát kvůli České televize a Českého rozhlasu, které dlouhodobě neplní svou funkci, ale navíc se jedná o státní instituci, které jako médium veřejné slžby utajuje před veřejností hospodaření a působí na venek zjevně jako neptransparentní medium vlivové skupiny, která nemá zájem na tom, aby veřejnost znala pravdu o jejím hospodaření. Téma, které je v kompetenci českého parlamentu a mezi českými občany, se nechutnou formou politicčky Nerudové (STAN) dostalo až na evropskou půdu.

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) ve svém vystoupení se pokoušela fanatizovat veřejnost na půdě EU vyfabulovanou fikcí, které má být ohrožením nezávislosti veřejnoprávních médií v souvislosti s plánovanou změnou jejich financování. Nechyběla ani kritika premiéra Andreje Babiše a výzva Evropské komisi, aby nezůstávala pouze u sledování situace.

Její zvrácené a nedemokraticky vedené vystoupení, vedené k vyvolání fanatismu a hysterie  bylo součástí politického střetu, v němž se proti sobě postavili čeští europoslanci zastávající odlišné názory na budoucnost veřejnoprávního vysílání.

Milan Mazurek upozornl na dvojí metr?

Do debaty následně vstoupil také slovenský europoslanec Milan Mazurek z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Ve svém vystoupení jako občan Slovenska hájil českou vládní změnu, které slibovala občanům zrušení poplatků a po volbách na rozdíl od vlády, kde Nerudová je součástí politického uskupení STAN, tak současní vlád sé sliby plní. Dál upozornil na rozdílný přístup evropských politiků k otázkám svobody médií, kteří při jasném porušování ustavy v ČR a vypínání webů mlčeli a dne moralizuji

Jeho vystoupení bylo zařazeno do bloku věnovaného obhajobě české vládní reformy a kritice dvojího metru. Právě tato otázka je pro celou debatu podstatná: platí zásady svobody projevu a demokracie stejně pro všechny politické tábory, nebo se jejich naléhavost mění podle toho, kdo právě vládne?

V parlamentním sále zaznívaly ostré výměny názorů, výkřiky i osobní výpady. Samotná intenzita reakcí ale samozřejmě není důkazem správnosti argumentů. Rozhodující je jejich obsah.

Evropská komise: Zásah, nebo další slib sledování?

Zajímavý moment přišel při vystoupení eurokomisaře Michaela McGratha. Ten sice potvrdil, že Evropská komise situaci v České republice sleduje a jedná s českými úřady, současně však zdůraznil, že evropské nařízení o svobodě médií nepředepisuje konkrétní model financování veřejnoprávních médií tím nepřímo potvrdil vystoupení Nerudové jako nekompetentní směrem k EU.

Požaduje především transparentní a objektivní pravidla, odpovídající a předvídatelné financování a účinné pojistky nezávislosti.

Nerudová ve své nekompetentnosti dokonce až hloupě požadovala konkrétnější postup a dala najevo, že pouhé sledování situace nestačí. Jeden z komentátorů Nlity přirovnal Nerubovou k osobám vyžadujících zvláštní lékařkou péči a nebo osobu, které jen nebezpečně rozešvtvává protřednictvím svých prohlášení veřejnost a její vystopuní jsou na hraně šíření poplašné zprávy.

A kde byla Evropa, když se v Česku blokovaly weby?

Právě tady se nabízí otázka, kterou by si měli položit i ti nejhlasitější obhájci svobody médií.

V únoru 2022, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, česká vláda vyzvala relevantní subjekty k opatřením proti šíření informací podporujících ruskou agresi. Sdružení CZ.NIC následně zablokovalo osm českých webů. Mobilní operátoři zablokovali další stránky.

Omezení trvalo přibližně tři měsíce. Postup vyvolal právní spory a kritiku organizací zabývajících se svobodou projevu. V jednom konkrétním soudním případu Nejvyšší správní soud v roce 2023 označil zásah Ministerstva obrany spočívající v doporučení k blokaci za nezákonný. Jiné žaloby však soudy odmítly.

A otázka proto zní: Proč tehdy nebyla evropská politická scéna stejně hlasitá jako dnes?

Demokracie nemůže být výsadou jedné politické skupiny

Celá bruselská debata ukázala, jak rozdílně lze interpretovat stejný demokratický princip.

Jedna strana upozorňuje na riziko politického ovládnutí veřejnoprávních médií prostřednictvím státního rozpočtu. Druhá namítá, že samotná změna způsobu financování ještě neznamená automatickou ztrátu redakční nezávislosti a že existují i jiné evropské modely financování.

Obě otázky si zaslouží věcnou diskusi. Veřejnoprávní média potřebují nezávislost, ale také transparentní hospodaření, odpovědnost a kontrolu.

A stejně tak musí platit, že svoboda projevu není privilegiem pouze pro názory, které vyhovují právě vládnoucí politické reprezentaci.